Hladina se za nimi zavřela opravdu důkladně - na konci října sice vyšel singl Šelenburk, ale ten zapůsobil spíše jako rozloučení. Člen Bratří Orffů kytarista Lukáš Novotný se s novým rokem odstěhoval z Prahy do Krnova (odkud pocházejí i další členové) a v krátkém rozhovoru v Paláci Akropolis, kde dříve pracoval, přiblížil budoucnost kapely.
* LN Vydali jste sice nový singl, ale pak jste opustili scénu. V jakém stadiu jsou teď Bratři Orffové?
Jsou ukojeni podzimními koncerty. Cítíme, že bychom chtěli dělat něco nového, ale zatím na to nebyl čas a nálada. Hodně to také záleží na Ivánkovi, on rozhoduje o tom, kdy už jsou jeho texty připraveny.
* LN Takže jste neskončili definitivně? Ten „poslední (rozlučkový) koncert“ a vaše stěhování z Prahy... Mohlo to tak působit.
Určitě jsme neskončili. Ale skládání a nahrávání je pro nás vždycky strašně dlouhý proces.
* LN Co tedy chystáte dál?
Emotivně se vyprazdňovat, zapomínat a začínat od začátku...
* LN Sice jste se přestěhoval „za kapelou“, ale nebude se vám stýskat po Praze, po staré práci v Paláci Akropolis?
Přestěhoval jsem se především za rodinou, ale... stýskat se mi bude určitě. Ve svém současném zaměstnání dělám podobné věci jako dřív, jen se netýkají hudby. Klid a příroda jsou ale na severu Moravy kouzelné. A inspirující.
* LN Mají Bratři Orffové naplánované nějaké koncerty ještě se starým materiálem?
Chystáme se do krnovské synagogy - to by mohl být zajímavý zážitek. Chceme vyhledávat zvláštní příležitosti a zejména místa, kde jsme ještě nebyli, kde nás ještě neviděli. Ne že bychom se nechtěli vracet, ale je ještě hodně míst, kam bychom se rádi podívali. Kromě Krnova se chystáme ještě do Českého Těšína a také na festival Mezi Ploty. Teď si možná trochu protiřečím, protože to je v Praze, kde jsme hrávali, ale myslím, že na tomto festivalu bychom mohli oslovit i jiné publikum, než jaké by přišlo na náš klubový koncert.
* LN První, dvoutisícový náklad alba Bingriwingri je vyprodaný, vychází reedice. Jirka Libánský ze studia Shortcat, který byl za původní obal Bingriwingri nominovaný na cenu Akademie populární hudby, pro reedici připravil nově barevně laděný design. Tuhle kapitolu jste uzavřeli - jak ale vidíte desku a její úspěch ve zpětném zrcátku?
Jako auto, které už je hodně daleko vzadu za mým, ale jeho řidič to pořád pálí dálkovýma.
* LN Jaký byl loňský rok vašima očima a jaký bude ten nadcházející? Co vás nejvíc zaujalo?
Díky kolegovi z práce jsem znovuobjevil skupinu Kontrafakt, ale těch zajímavých věcí je samozřejmě mnohem víc: Fink, St. Vincent, Laura Veirs, Nathan Fake, Trentemoller, Modeselektor... Neuvěřitelně příjemně mě překvapil letní festival Beseda u Bigbítu. Nemám na mysli jen hudbu, ale zejména přístup pořadatelů a atmosféru - tohle jsem asi nikde jinde nezažil. Bylo to moc milé. A z dalších koncertů? Skvělí 65daysofstatic, Paper Chase, Digitalism nebo nedávný Nathan Fake. A nejvíc se těším, až někde v Evropě (a možná i v Praze) zastihnu Sufjana Stevense.
