„Chtěly jsme se do programu přihlásit, ale tlumočnice si řekla o dvě stě eur, že tam nemají tolik míst, ale že se jí ho díky těm penězům podaří zajistit,“ řekly LN dvě mladé Mongolky žijící v Plzni. A jejich zkušenost není ojedinělá, jak LN potvrdila mluvčí plzeňské cizinecké policie Ilona Vaníčková. Police ale zároveň odmítá, že by se někomu podařilo získat místo za úplatu.
Kdo tlumočí cizincům? Opět lidé z agentury
Jak tedy celá věc funguje? Součástí projektu je podmínka, že si cizinec musí k pohovoru na cizineckou policii přivést vlastního tlumočníka. A tlumočníci, které mají cizinci k dispozici, jsou zároveň zaměstnanci pracovních agentur. Ty vydělávaly nejvíc na nekontrolovaném dovozu lidí a jejich následném okrádání. Nyní velká část zahraničních pracovníků ztrácí práci a agentury přicházejí o významnou část příjmů.
„Ti zprostředkovatelé jsou rozhodnuti si zisky, které měli ještě v minulém roce, vynutit téměř jakoukoli cestou,“ říká Tomáš Haišman, ředitel odboru ministerstva vnitra pro imigraci a integraci. Ministerstvo vnitra chce závislost cizinců na zprostředkovatelích řešit. Cizinecká policie v rámci kontrol znovu rozdává informační letáky s kontakty na vlastní tlumočníky.
Úřad ministra Ivana Langra ke spolupráci přizval i neziskové organizace. „Lidé jsou upozorněni na to, že si musejí přijít s vlastním tlumočníkem. Nicméně pokud se zeptají nějaké neziskové organizace, například nás, máme prostředky, abychom jim tlumočníka zajistili i proplatili. Oni o tom ale většinou vůbec nevědí,“ říká Petra Kratošková z Poradny pro integraci.
A navíc cizinci dostávají o projektu značně zkreslené informace. Vlna stížností se snesla například na předsedkyni Česko-mongolské společnosti v Plzni Dashnyam Ariunjargal, známou jako paní Ariun. Ta ještě donedávna spolupracovala s plzeňským magistrátem i diecézní charitou a stala se jakýmsi samozvaným ombudsmanem, který podle svých slov „jako jediný pomáhá Mongolům v nouzi“.
Magistrát i sami Mongolové to ale vidí jinak. LN mají k dispozici svědectví čtyř Mongolů, kteří se bojí zveřejnit svá jména, redakce je ale zná. Přihlásili se do návratového programu, ale paní Ariun nezaplatili, a ona tak nevyplnila jejich žádost o ubytování před odletem. Nebýt pomoci neziskové organizace, až do odletu domů by byli bezdomovci. Podle informací LN navíc dohazovala lidi pracovním agenturám a nechala si platit i za bezplatné kurzy češtiny, které pro Mongoly zajišťoval plzeňský magistrát. O stížnostech na paní Ariun ví i mongolská ambasáda v Praze. Sama Ariunjargal tvrdí, že lidem jen pomáhá řešit jejich problémy.
Cílem projektu dobrovolných návratů, který ministerstvo vnitra spustilo 16. února, je pomoci zajistit těm cizincům ze zemí mimo EU, kteří ztratili v důsledku ekonomické krize práci, možnost důstojného návratu domů. Přihlásit se do něj může každý, kdo je v Česku legálně. Program zatím využilo 516 lidí, v drtivé většině Mongolů. Každý dělník, který do Česka přijel, musel zaplatit tisícidolarové úplatky a právě Mongolové nejsou zadluženi tolik jako Vietnamci. Ti naopak o program zájem nemají. Ve Vietnamu se na jejich cestu skládaly celé rodiny i vesnice a oni se snaží za každou cenu udržet v Česku.
Podle odhadů ale do konce června skončí pracovní povolení 68 tisícům lidí a úřady práce chtějí s ohledem na situaci na pracovním trhu prodlužovat jen zlomek žádostí. Nyní se do projektu hojně hlásí lidé, kteří ještě práci mají a firma o ně stojí, ale úřad práce jim právě neprodloužil povolení. Velká část cizinců navíc ztratila práci již loni, buď kvůli krizi, či praktikám pracovních agentur, které za ně neplatily pojištění nebo je do ilegality samy postrčily a nechaly je pracovat načerno. A ti se do projektu přihlásit nemohou.
Ministerstvo vnitra pro nelegály projekt rozšířit nehodlá, ale podle Tomáše Haišmana vypracuje alternativu, aby byly podmínky jejich odjezdu co nejdůstojnější.
Kdo tlumočí cizincům? Opět lidé z agentury
Jak tedy celá věc funguje? Součástí projektu je podmínka, že si cizinec musí k pohovoru na cizineckou policii přivést vlastního tlumočníka. A tlumočníci, které mají cizinci k dispozici, jsou zároveň zaměstnanci pracovních agentur. Ty vydělávaly nejvíc na nekontrolovaném dovozu lidí a jejich následném okrádání. Nyní velká část zahraničních pracovníků ztrácí práci a agentury přicházejí o významnou část příjmů.
„Ti zprostředkovatelé jsou rozhodnuti si zisky, které měli ještě v minulém roce, vynutit téměř jakoukoli cestou,“ říká Tomáš Haišman, ředitel odboru ministerstva vnitra pro imigraci a integraci. Ministerstvo vnitra chce závislost cizinců na zprostředkovatelích řešit. Cizinecká policie v rámci kontrol znovu rozdává informační letáky s kontakty na vlastní tlumočníky.
Úřad ministra Ivana Langra ke spolupráci přizval i neziskové organizace. „Lidé jsou upozorněni na to, že si musejí přijít s vlastním tlumočníkem. Nicméně pokud se zeptají nějaké neziskové organizace, například nás, máme prostředky, abychom jim tlumočníka zajistili i proplatili. Oni o tom ale většinou vůbec nevědí,“ říká Petra Kratošková z Poradny pro integraci.
A navíc cizinci dostávají o projektu značně zkreslené informace. Vlna stížností se snesla například na předsedkyni Česko-mongolské společnosti v Plzni Dashnyam Ariunjargal, známou jako paní Ariun. Ta ještě donedávna spolupracovala s plzeňským magistrátem i diecézní charitou a stala se jakýmsi samozvaným ombudsmanem, který podle svých slov „jako jediný pomáhá Mongolům v nouzi“.
Magistrát i sami Mongolové to ale vidí jinak. LN mají k dispozici svědectví čtyř Mongolů, kteří se bojí zveřejnit svá jména, redakce je ale zná. Přihlásili se do návratového programu, ale paní Ariun nezaplatili, a ona tak nevyplnila jejich žádost o ubytování před odletem. Nebýt pomoci neziskové organizace, až do odletu domů by byli bezdomovci. Podle informací LN navíc dohazovala lidi pracovním agenturám a nechala si platit i za bezplatné kurzy češtiny, které pro Mongoly zajišťoval plzeňský magistrát. O stížnostech na paní Ariun ví i mongolská ambasáda v Praze. Sama Ariunjargal tvrdí, že lidem jen pomáhá řešit jejich problémy.
Cílem projektu dobrovolných návratů, který ministerstvo vnitra spustilo 16. února, je pomoci zajistit těm cizincům ze zemí mimo EU, kteří ztratili v důsledku ekonomické krize práci, možnost důstojného návratu domů. Přihlásit se do něj může každý, kdo je v Česku legálně. Program zatím využilo 516 lidí, v drtivé většině Mongolů. Každý dělník, který do Česka přijel, musel zaplatit tisícidolarové úplatky a právě Mongolové nejsou zadluženi tolik jako Vietnamci. Ti naopak o program zájem nemají. Ve Vietnamu se na jejich cestu skládaly celé rodiny i vesnice a oni se snaží za každou cenu udržet v Česku.
Podle odhadů ale do konce června skončí pracovní povolení 68 tisícům lidí a úřady práce chtějí s ohledem na situaci na pracovním trhu prodlužovat jen zlomek žádostí. Nyní se do projektu hojně hlásí lidé, kteří ještě práci mají a firma o ně stojí, ale úřad práce jim právě neprodloužil povolení. Velká část cizinců navíc ztratila práci již loni, buď kvůli krizi, či praktikám pracovních agentur, které za ně neplatily pojištění nebo je do ilegality samy postrčily a nechaly je pracovat načerno. A ti se do projektu přihlásit nemohou.
Ministerstvo vnitra pro nelegály projekt rozšířit nehodlá, ale podle Tomáše Haišmana vypracuje alternativu, aby byly podmínky jejich odjezdu co nejdůstojnější.
