Pátek 10. července 2020svátek má Libuše, Amálie 30 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Chci, aby tu lesy zbyly i pro dceru, říká Ondřej Brož. V Beskydech kvůli suchu vytváří jedinečná opatření

Jedinečné opatření proti suchu v Beskydech. Hluboké jámy ve starých... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jedinečné opatření proti suchu v Beskydech. Hluboké jámy ve starých... | foto: Archiv Voda pro lesy

Boj se suchem nabírá v Beskydech unikátní obrátky. Pod heslem „nemluvme, ale konejme“ takříkajíc nakopl snažení uprostřed kalamitních holin na Velkém Javorníku lesník Ondřej Brož. Vybagrovanými jámami.

Stoupáme k úzké lesní cestě, která už z dálky působí nápadně: vidíme jakýsi „tankodrom“, co dva metry zhutněný násep hlíny, mezi nimi šedesát centimetrů hluboké tůně. Přesněji řečeno 28 tůní. Ondřej Brož tady s podporou Biskupských lesů i Správy CHKO Beskydy vytvořil hluboké jámy ve starých přibližovacích linkách na svážení dřeva, aby dešťová voda neodtékala pryč, ale zůstala lesní krajině.

„Lesy schnou a nějak se začít musí. Těchto sedmdesát metrů trvalo asi hodinu a půl a není to nijak nákladné. Hlína se musí zhutnit, aby udržela i vodu při větších deštích. Nesteče to během týdne, ale třeba za měsíc. Jsou to právě cesty, které fungují jako drenáže a po kterých z lesa mizí nejvíce vody,“ popisuje Ondřej Brož z Bordovic opatření, které ve svahu zadrželo 150 000 litrů vody.

Lesník z Bordovic Ondřej Brož.

Lesník z Bordovic Ondřej Brož.

Na jeho snažení se přijel ze Slovenska podívat i Štefan Vaĺo, který je „duchovním otcem“ systému příčného narušování nepotřebných lesních cest a propagátorem myšlenky, že kvůli zhutněným plochám po těžbě dřeva a cestami narušeným půdním pórům přicházíme o většinu vody v lesích. „Musí se začít od nejvyššího bodu cesty, velkým bagrem a postupně sestupovat dolů. 

Kdyby se cesta narušila i na této pasece, zachráníte ji před suchem celou, včetně lesa nad ní,“ komentoval pod vrcholem Velkého Javorníku Vaĺo, který podobné realizace včetně mokřadů a jezer již dekádu buduje na Slovensku i Ukrajině.

Jedinečné opatření proti suchu v Beskydech. Hluboké jámy ve starých...
„Lesy schnou a nějak se začít musí. Těchto sedmdesát metrů trvalo asi hodinu a...

Na rozdíl od vyprahlých holin takto narušená cesta pomalu vodu vsakuje, zarůstá a stává se pak oázou vlhkosti, domovem mnoha obojživelníků, jichž v lesích ubývá, i hmyzu a dokáže zdárně ovlivnit lokální mikroklima. Jde o první přibližovací linku, kterou Brož díky podpoře Biskupských lesů a zejména zafinancování Správy CHKO Beskydy před několika dny vybagroval. Pak pořídil s fotografem působivé záběry a nestačil se divit, jaký ohlas aktivita vyvolala.

Lesům to dlužím

„Narodila se mi dcera a uvědomoval jsem si, že je něco špatně, že je čím dál méně vody. A protože ji tak moc miluju, chtěl jsem, aby žila alespoň v takovém prostředí, v jakém žiju já. Proto jsem se o to začal zajímat. Od dětství jsem v lesích trávil spoustu času sám, nabíjely mě energií,“ vypráví cestou mladý lesník Ondřej Brož, kde se v něm zápal bere.

„A mám pocit, že jim to dlužím. Pořád mě něco nutí hledat způsob, jak lesům vodu vrátit,“ dodává bezelstně. Prací v lesích se živí už 16 let a dopady sucha i běsnění kůrovce tak pozoruje dennodenně zblízka. Začal proto jednat: zprvu na vlastní pěst a ve volném čase. Budoval v potocích splávky, čistil svody v lesních silnicích, hledal řešení, aby kopce nadále neusychaly.

A pak na internetu narazil na videa už zmíněného sedmdesátníka Štefana Vaĺa, který tvrdí, že právě člověk svou letitou snahou krajinu odvodňovat je za současné sucho v lesích i na polích zodpovědný. Reportáž o jeho neúnavném snažení blízko východoslovenských Košic přinesly LN loni v září. „Nikde jinde jsem podobné opatření neviděl, až u něj,“ vysvětlil Ondřej Brož. A právě on je i díky náklonnosti Biskupských lesů českým průkopníkem této metody příčného narušování lesních přibližovacích cest.

Stejnými úvahami jako Brož se už několik let zaobíral i Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Beskydy. Nadšení obou se potkalo, a když navázali spolupráci, vznikla živná půda pro experimenty, které mohou být v budoucnu jedním z rozšířenějších opatření na zadržení vody v lesní krajině. Svým počinem vyvolali zájem i u kolegů v jiných koutech Česka.

„Víme, že je problém v lesních cestách, protože podřezávají žíly lesu, půdě. Z pórů vytéká voda na cesty až do regulovaných potoků a řek, čímž se celý odtok urychluje. Budujeme unikátní spolupráci i do budoucna,“ míní Kubín s tím, že letos mají v plánu zbudovat také svodnice, zasakovací pásy a na 70 tůní. Jámami na zadržení vody chtějí „načechrat“ až tři čtvrtě kilometru lesních cest.

„Lesy schnou a nějak se začít musí. Těchto sedmdesát metrů trvalo asi hodinu a...

Neměli jsme odvahu

„Ondra udělal průlomovou věc. O tomto způsobu asanace cest jsme věděli, ale nikdo z nás neměl odvahu toto v revíru zrealizovat. Nakopl nás i celou tuto oblast,“ komentovala na místě Petra Latnerová z lesní správy Biskupství ostravsko-opavského. „Musíme se naučit tento způsob chápání a myšlení, protože vodu do krajiny potřebujeme vrátit. Les je dlouhodobý ekosystém. Z toho, jak se k tomu teď postavíme, budou čerpat naše děti a vnoučata. Nikdo s tím nemá zkušenosti, proto diskutujeme i se Štefanem Vaĺem,“ upřesnila. Společně s ní je tu i několik dalších lesníků z různých revírů, kteří diskutují nad realizovaným dílem i způsoby, jak tady sucho zastavit.

„Musí se začít od nejvyššího bodu cesty, velkým bagrem a postupně sestupovat...


Motto „aby každá dešťová kapka zůstala tam, kam spadne“ je tu společné všem. Cílem je, aby se v soukromých, městských či církevních lesích i v Lesích ČR takto vybralo několik přibližovacích linek, rekultivovaly se a vlastníci i turisté, kteří chodí kolem, viděli, jakou to má výhodu. „Potřebujeme větší vzorek a více opakování i pro vědecká měření. Ať víme, jak se okolní krajina vodou nasytila,“ míní Miroslav Kubín z CHKO.

Společně s biskupskými lesníky se chystají vytipovat další cesty – ty, které nebudou dalších dvacet třicet let na těžbu používat. Všechny přibližovací linky narušit nemohou, proto se snaží o mix různých přístupů. „Můžeme takto zvrásnit asi pět procent cest. Jde ale o to, abychom to udělali správně technicky,“ uzavřela Latnerová.

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...