Nevím, jakým způsobem tak úspěšně zastrašuje své koaliční kolegy (zřejmě statickými čísly), a dokonce i svého premiéra, že mu nakonec vždycky kývnou na jeho finanční strategie, vždyť on sám ekonom není, je pouhý statický účtař (má dáti – dal), a jeho reformní představy trpí těžkým „parkinsonem“ (podle objevitele parazitismu úřednického aparátu) čili neschopností pochopit dynamiku ekonomického rozvoje. Ta je přitom velmi jednoduchá: náklady na provoz státu (neztotožňovat se společností) mají být optimální (relativně skromné), aby hospodářství nebrzdily v co největším optimálním růstu. Na této houpačce se musí pohybovat všechny politicko-ekonomické úvahy.
Máme-li krizi státního rozpočtu, tak to znamená především jedno: snižovat výdaje, nikoli zvyšovat daně. Snižovat plýtvání, administraci i zjednodušovat provoz, což je nepochybně velmi složité a trudné oproti primitivnímu zvýšení daní.
Podívejme se například na tragický případ loňského razantního zvýšení spotřebních daní. Účtaři si naplánovali zvýšení inkasa o 9 % nepochybně staticky a museli se pořádně divit, když vybrali navíc jenom 2,5 %, tedy pouhých 7 místo plánovaných 12 miliard. Co se to stalo? Pijáci piva vypili o 12 % méně, kuřáci vykouřili více mizerných a levnějších cigaret a na úkor kvality zaplatili na daních více a dopravci i obyvatelé pohraničí tankují v cizině. Zvláště zvýšení daně na pohonné oleje potěšilo rozpočty okolních států. U nás však stát obrat pivovarů a benzinových stanic o slušnou částku obral. Na palivech je to vidět nejlépe. Kdyby spotřeba zůstala statická, vybralo by se 7,6 miliardy místo pouhé čtvrtiny čili 1,9 miliardy korun. Z tohoto rozdílu lze vypočítat, o kolik snížil Kalousek obchod a poškodil ekonomiku. A propos! Celkové škody: peníze doma vydělané a v cizině utracené také nejsou totéž, vždyť živí nikoli našince, ale cizince.
A co na to náš čacký ministr? „Na vyšší spotřební dani Česko vydělalo.“ Prodělalo, pane ministře, prodělalo. Vždyť státní kasa a Česko není totéž a všechny daně už máme dávno nad únosnou mírou ekonomické dynamiky. Bude teď záležet na koaličních politicích, zvláště na těch z Věcí veřejných, kteří mají lepší ekonomy, aby se nenechali zastrašit a konečně se zmužili. Jinak nás čeká monumentální zvýšení daní pod záminkou daňové symetrie (proboha proč?) a nesmyslně drahé důchodové reformy. Nemluvě o účtařsky neviditelných škodách, jež způsobí kultuře.
***
ČTVRTEK ALEXANDRA TOMSKÉHO Podívejme se například na tragický případ zvýšení spotřebních daní. Účtaři si naplánovali zvýšení inkasa o 9 %, a museli se divit, když vybrali navíc jenom 2,5 %...
O autorovi| ALEXANDER TOMSKÝ, publicista
