Chlapec se v sobotu odpoledne v Diagnostickém ústavu Brno ve Veslařské ulici nejprve sebepoškozoval na předloktí, způsobená zranění však nebyla vážná. Následně podle zdroje iDNES.cz začal škrtit jednu z vychovatelek a fyzicky napadl i druhou.
„Vychovatelkám se podařilo chlapce zamknout a přivolat na pomoc kolegy. Přivolaný vychovatel začal s chlapcem komunikovat, chlapec ho napadal nožem. Vychovatel zabránil, aby mladík pobodal i ostatní dospělé osoby a děti,“ popsal zdroj redakce. Při svém řádění chlapec křičel, že chce, aby stříkala krev a mohl žvýkat maso.
Kolem 18:45 do ústavu vyrazili policisté. „Volali nám vychovatelé, že se cítí ohroženi jedním z chovanců. Vyslaná hlídka dostala situaci rychle pod kontrolu,“ informoval policejní mluvčí Pavel Šváb.
Policisté doprovodili chlapce na ošetření do Dětské nemocnice a následně do Centra krizové péče Fakultní nemocnice Brno. Tam už byl mladík zcela klidný, projevil nad svým počínáním lítost a nedokázal vysvětlit, proč to udělal. Před činem mu údajně „přepnulo“.
Nemocnice chlapce odmítly převzít
Podle jeho matky děti v diagnostickém ústavu inhalují deodoranty, aby si změnily vědomí. Chlapec, který trpí psychickými problémy, přiznal, že skutečně k deodorantu „čichal“.
Následně se do ústavu vrátil. „Důvodem bylo, že krizové centrum FN Brno a Psychiatrická nemocnice Kroměříž odmítly chlapce převzít. A to jednak z kapacitních důvodů a také proto, že je neškodný,“ zmiňuje zdroj iDNES.cz. „Tento chlapec nepatří do diagnostického ústavu, ale do jiného zařízení,“ kritizuje.
Redakce iDNES.cz oslovila ředitele brněnského diagnostického ústavu Martina Holého, ten odkázal na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „O této mimořádné události jsme byli informováni, ale z důvodu vyšetřování policií nemůžeme sdělit žádné informace,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura. Následně zaslal redakci vyjádření v obecné rovině (viz box pod článkem).
Policisté případ prověřují jako nebezpečné vyhrožování. „Tato právní kvalifikace nemusí být konečná,“ poznamenal Šváb.
Co s nebezpečnými chovanci v ústavech?Z odpovědi ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na dotaz iDNES.cz: Co se týká přijímání dětí do ústavní a ochranné péče, zákon stanoví, že se do zařízení ústavní a ochranné péče včetně výchovných a diagnostických ústavů nepřijímají děti a mladiství, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a podle stanoviska lékaře vyžadují odbornou zdravotní péči, kterou jim nelze poskytnout v rámci pobytu v zařízení, nebo s psychiatrickým onemocněním (schizofrenie, bipolární porucha, těžké depresivní a úzkostné stavy v akutní fázi vyžadující psychiatrickou léčbu). Zde nutno ale upozornit, že děti s diagnózou schizofrenie v zaléčeném stavu jsou i v náhradní péči, také třeba v dětských domovech, protože to z principu neznamená, že je dítě automaticky nebezpečné sobě nebo okolí. Jeho pobyt v obdobě rodinné péče a vzdělávání je tak žádoucí. Zároveň platí, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen vyhovět žádosti ředitele zařízení o vyšetření, zda dítě není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a podle závěru lékaře poskytnout dítěti ošetření ve zdravotnickém zařízení po dobu nutnou k detoxikaci. Co se týče přijímání dětí, které se dopustily závažných činů (zabití apod.), je nutné uvést, že děti starší 15 let mohou být umístěny do vazby, v ČR jsou k tomu určené věznice pro mladistvé. Obtížnější situace je u dětí do 15 let, kdy tyto instituce nelze využít a neexistují specializované služby zaměřující se na tuto kategorii dětí. MŠMT se proto zaměřuje na vytvoření systému, kdy má dojít k oddělení provozů pro děti s ústavní výchovou (náhradní péče, když se nemohou postarat rodiče či příbuzní) a ochrannou výchovou (ochrana mladistvého a společnosti, postih za protiprávní jednání). Pokud tedy soud rozhodně o umístění dítěte v nějakém režimu, mělo by to rozhodnutí vycházet ze znalosti situace daného jedince a dle toho volit nástroje. Nutno říct, že školská zařízení ze své podstaty nejsou detenční zařízení, jejich účelem je poskytování péče, vzdělávání a rozvoj dětí, pomáhají jim stabilizovat se a zvládnout své obtíže, aby se mohly začlenit zpět do společnosti. V případě náročných dětí s vysoce agresivním jednáním nemají pedagogičtí pracovníci nástroje pro zásahy proti dítěti, a není a nemá to být ani jejich účel. V tomto je nutná úzká kooperace s policií, zdravotními službami apod. Pedagogičtí pracovníci samozřejmě výcviky k deeskalaci konfliktu a uklidnění situace mají, a v rámci vnitřního nastavení provozu mají také jasné postupy (např. odvést ostatní děti, klidnit postupně dítě v afektu), mohou například využít izolační místnost atd. Aktuálně nechala Unie zaměstnavatelských svazů připravit pro tuto oblast také edukační videa. MŠMT zároveň podporuje další vzdělávání pro pracovníky ústavních zařízení v těchto tématech. Co se týče umísťování dětí, jakékoliv omezení práv dítěte a zejména odebrání z rodiny a umístění do náhradní péče z jakékoliv důvodu je mezním opatřením a přistupuje se k němu v jasně stanovených důvodech podle příslušných zákonů (o sociálně-právní ochraně, o soudnictví ve věcech mládeže apod.). V takovém případě je situace řešena prostřednictvím OSPODu, který třeba s rodinou déle pracuje. O odebrání z rodiny vždy rozhoduje soud. (U soudního řízení je dítě zastoupeno kolizním opatrovníkem). Soud může dát dítěti např. výchovné opatření a setrvání v nějakém programu např. středisku výchovné péče, může také umístit dítě na základě předběžného opatření do nějakého zařízení, nařídit mu ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu, případně léčbu např. u závislostí. Soud nařizuje podle Zákona o soudnictví ve věcech mládeže ochrannou výchovu, když se stane čin, který by jinak byl trestným činem a chování dítěte vykazuje závažné nedostatky, ohrožuje významně sebe a okolí. |
