Během Staré říše vzniklo postupně přes 20 královských pyramidových komplexů. V každém pracovaly desítky zádušních kněží, kteří několikrát denně s použitím rozmanitého kultovního náčiní obětovali potraviny a nápoje panovníkově duši na onom světě.
Podle písemných pramenů z Ranefereova pyramidového chrámu, objeveného a prozkoumaného českou (tehdy československou) expedicí v Abúsíru v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, kněží během jediného svátku obětovali 240 býků. Svátek se na konci Staré říše obdobně důstojně slavil v dalších řekněme 15 zádušních komplexech a také v chrámech bohů v nilské nivě.
A egyptský kalendář tvořila de facto nepřetržitá řada náboženských svátků, oslav a výročí. Z oltářů panovníků a bohů putovaly obětiny v různém množství do rukou kněží a dalších chrámových zaměstnanců podle jejich pracovního zařazení a postavení. Provoz chrámů představoval skutečnou výzvu staroegyptské ekonomice.
Ve chvíli, kdy již vládnoucí vrstva nemohla dostát svým nepsaným společenským závazkům (neposkytovala práci ani ekonomické zajištění formou zakázek poddaným), se systém zhroutil.
