"Pokud by byl průběh mírný jako dosud, očkovat bychom ani nemuseli. Pandemie nikdy neskončí jednou vlnou, a druhá vlna bývá závažnější," říká Roman Prymula.
Věříte, že počet přidělených vakcín nakonec "udáte"?
Myslím, že ve finále ano, i když tam určitě nebudou všichni ti, kteří byli původně vybráni. Pokud by ti, kteří se nenechají očkovat, pracovali na rizikových místech, museli bychom očkovat jiné zaměstnance a v rámci nemocnice je přesunout.
Proč je teď očkování důležité, když zatím průběh onemocnění pandemickou chřipkou není nijak výjimečně závažný a ani počet úmrtí se nevymyká tomu, kolik jich je při běžné chřipce?
Musíme myslet na to, že pandemie není u konce, jsme na začátku. Pokud by byl průběh mírný jako dosud, asi bychom neměli velký problém a očkovat bychom ani nemuseli. V mnoha zemích ale dochází k dílčím mutacím a nakupení poměrně závažných případů a řady úmrtí. Dnes už se ukazuje, že průběh pandemické chřipky je závažnější než chřipky sezonní. Donedávna jsme si přitom mysleli, že sezonní chřipka je téměř závažnější než tato. Je to signál, že dochází ke změnám viru a musíme se populaci snažit ochránit před tím, kdyby se vyskytla varianta, která by byla klinicky podstatně závažnější.
Nakolik je to riziko reálné?
Reálné to je. Neříkám, že tu budou stamiliony mrtvých, to určitě ne. Může se ale stát, že příznaky budou výraznější a procento těžkých průběhů a úmrtí se zvýší. Přijdou další vlny pandemie. Předpokládám, že jich bude několik. Pandemie nikdy neskončí jednou vlnou a druhá vlna bývá závažnější.
K čemu vlastně teď dochází, co odborníky znepokojuje?
V řadě různých zemí po světě se zvyšuje frekvence úmrtí. Zatím bych to nepřeceňoval. Světová zdravotnická organizace tvrdí, že to je poměrně pod kontrolou a nedochází k masovému šíření. Nicméně když se podíváme do Mexika, některých dalších jihoamerických zemí i na Ukrajinu, ukazuje se, že k problémům docházelo. Na Ukrajině se donedávna tvrdilo, že to není problém pandemické chřipky, že tam je řada respiračních onemocnění a sezonní chřipka, dnes se ukazuje, že to je zřejmě problém pandemické chřipky.
Nejsou potíže Ukrajiny zaviněny stavem jejího zdravotnictví?
To s tím samozřejmě souvisí. Zdravotnictví se podílí na tom, kolik lidí se uzdraví, Neovlivní ale nakažení.
V tuto chvíli napadá nový virus chřipky spíš mladší věkové kategorie. Znamená to, že starší mohou být v klidu?
To, jaké věkové kategorie virus napadá, se může změnit. Například u pandemie chřipky v roce 1918 byla první vlna klasická, postihla tu nejmladší a starou generaci. Pak přišla druhá vlna s mírně zmutovaným virem a útočila na populace, které se s virem ještě nesetkaly. To byla ta populace mezi 20 a 40 lety věku a mezi nimi bohužel zabíjela.
Jak dlouho se tu může pandemický virus udržet?
Je pravděpodobné, že tu bude docházet k cirkulaci viru po dobu řady měsíců, třeba rok a půl. Neberte mě ale za slovo. Nikdo ze světových autorit není schopen v této oblasti předpovídat s jistotou nic. Všichni například očekávali, že přijde pandemie viru H5N1 (souvisel s ptačí chřipkou, pozn. red.), a přitom je tu H1N1, a nikdo to nečekal.
Jak to je s nežádoucími účinky vakcíny, kterou v Česku používáme?
Nyní máme data přibližně o pěti milionech aplikovaných dávek. Dá se říci, že nežádoucích příznaků je méně než u sezonní chřipky.
