Před nedávnem jste převzal velení 43. výsadkového pluku z rukou plukovníka Róberta Dziaka. Co vám popřál?
Plukovník Dziak mi předal útvar, který je, co do své organizace, velmi mladý a ve fázi budování, na druhou stranu po stránce odbornosti velmi zkušený. Popřál mi hodně štěstí a pevné nervy při dokončování výstavby a rozvoji pluku.
Přebíráte elitní útvar, červené barety. V jakém stavu pluk přebíráte a jaké jste si stanovil cíle?
Pluk jsem převzal ve fázi výstavby. Jako takový je schopen provádět základní operace na úrovni praporního výsadkového úkolového uskupení. Postupně se naplňuje lidmi, technikou a materiálem. K tomu jsem si stanovil cíle k udržení schopností vedení bojové činnosti praporního úkolového uskupení a dalšímu rozvoji na úroveň pluku. S tím souvisí nábor personálu a samozřejmě i intenzivní výcvik.
Jaké výzvy vás nyní čekají?
V tomto roce je to zejména výcvik jak se zahraničními partnery, tak i u nás. V zahraničí bych zmínil zejména cvičení SWIFT RESPONSE 23, no a u nás cvičení CZECH LION 23. Dále je to výstavba nemovité infrastruktury v posádce Chrudim no a doufejme i zahájení přezbrojení na nová lehká útočná vozidla.
Co výzbroj a výstroj? Jako elitní pluk jste již plně přezbrojeni na nové pistole P-10 a útočné pušky BREN 2?
Ano, na pušky BREN 2 jsme již přezbrojeni od loňského roku a na pistole P-10 přezbrojení právě probíhá.
V těchto dnech finišuje možnost podání nabídek do tendru na lehká útočná vozidla. Jak se, bez ohledu na to kdo zvítězí, promění vaše možnosti oproti Land Rover Kajman?
Změna bude velmi výrazná v podstatě ve všech aspektech. Zejména po stránce spojení, palebné síly, možností manévru a logistického zabezpečení. Po stránce spojení a velení budou vozidla vybavena moderními komunikačními technologiemi umožňujícími hlasovou i datovou komunikaci na bojišti, jak v rámci pluku, tak s nadřízenými, včetně koaličních jednotek. Palebnou sílu umocní přechod na zbraňové systémy dle NATO standardů ze stávajících, které jsou stále ruské, potažmo sovětské provenience.
A co zodolnění vozů oproti předchůdci?
Vozidla budou mít také vyšší ochranu balistickou i proti minám, což umožní větší možnosti jejich použití na bojišti. Zjednoduší se i logistika sjednocením podvozkové platformy a usnadněním jejich údržby a oprav jak pro vozidla bojových jednotek, tak i pro vozy jednotek bojové podpory. Zvýší se i jejich počet na potřeby pluku, protože stávající vozidla jsou pouze na počty praporu a jen pro bojové jednotky, a ještě ne pro všechny.
Land Rover Kajman
Říká se, že každý řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. Jaké v pluku vidíte pozitiva, ale i slabiny a jak je chcete řešit?
Pozitiva jsou zejména v motivovaném a zkušeném personálu, který chce sloužit a dál se rozvíjet. S tím souvisí i zkušenosti, které jsme schopni v rámci pluku předávat novým vojákům. Negativ je několik. Je to zejména vybavení již dosluhujícími vozidly Land Rover Kajman, ale i dalšími. To vyřeší už zmíněný nákup nových lehkých útočných vozidel a postupné doplňování nové automobilní techniky na počty pluku.
A co základna jako taková. Konec konců, infrastruktura již něco pamatuje. Budou i zde změny, které pluk posunou vpřed?
Dalším krokem je, jak správně říkáte, výstavby nemovité infrastruktury, která se mírně zpomaluje oproti plánu, a to zejména navyšováním cen stavebního materiálu a prací. Toto přímo souvisí s rozvojem pluku a jeho naplňováním. Zde je jedno z možných řešení v navýšení peněz na jednotlivé projekty výstavby.
Pluk má plné operační schopnosti dosáhnout v roce 2026. Daří se plnit plány náboru? Není dnes těžší nalézt schopné, zdravé a fyzicky zdatné muže a ženy?
Pro plné operační schopnosti nestačí mít jen dostatečný počet personálu, ale i techniky, materiálu a zásob. Každopádně v oblasti náboru je stav konstantní. Zájem o službu u pluku je stále poměrně vysoký. Počty kolísají v závislosti na celkovém náboru do armády. Pokud v loňském roce byl nábor snížen, tak logicky i k pluku jsme měli méně nových rekrutů. Tím jsme se dostali mírně do skluzu oproti plánu, ale věřím, že se nám to podaří dohnat. I když je pravda, že sehnat zdravé a fyzicky zdatné muže a ženy je stále těžší. K tomu ale máme nastaven program přípravy rekrutů po jejich příchodu k pluku k přípravě na vnitřní výběrové řízení.
Jakých odborností se vám nedostává?
Obecně je to podobné jako u celé armády. Jsou to zejména spojovací odbornosti, dále dělostřelecké ale i klasické funkce výsadkářů - bojovníků.
Mise v Mali, ale i v Afghánistánu byla nepochybně náročná, ale vojákům dala tolik potřebné bojové zkušenosti. Nebude tento aspekt chybět, když v současnosti je nasazení řekněme mírové a to především na Slovensku či v Pobaltí?
Ano, mise v Afgánistánu a Mali daly vojákům na jedné straně bojové zkušenosti, ale na straně druhé je taky odvedly od činností, které by prováděli jako organické jednotky v řekněme klasickém boji, který vidíme teď na Ukrajině. V těchto misích to bylo zejména o malých jednotkách a nadstandardní podpoře všech prvků, nebyly zde ale prováděny klasické bojové operace takzvaného doktrinálního charakteru s použitím vševojskových jednotek. To je právě ten velký rozdíl oproti konfliktu velkého rozsahu, který je na Ukrajině, a pro který je za normálních okolností armáda cvičena. Toto si ale armáda, nejen naše, už delší dobu uvědomovala a přijímala k tomu opatření.
Čeští vojáci v Afghánistánu u vozů MRAP
Jaká?
Jedním z nich byla i naše brzká účast právě v misích v Pobaltí a teď i na Slovensku. Tyto, jak vy říkáte mírové mise, jsou naopak velmi přínosné právě pro rozvoj schopností vedení konfliktu velké intenzity v rámci koaličních jednotek. Do těchto misí vyjíždějí organické jednotky a dělají tam tu práci, pro kterou jsou prioritně určeny a cvičeny. Tím rozvíjejí své schopnosti, navíc ve spolupráci s ostatními koaličními partnery, takže v případě potřeby působení ve společné operaci na to budou připraveny. Což je z mého pohledu velký bonus.
V misi eFP (v Litvě, pozn. red.) jste působil, hovoříte tedy z vlastní zkušenosti?
Z vlastní zkušenosti z eFP můžu říct, že pokrok ve výcviku a úrovni připravenosti je za takovou misi obrovský. Zejména z toho důvodů, že výcvik na těchto misích je velmi intenzivní, v mnohonárodním prostředí a blížící se reálným činnostem v maximální míře. Toto se promítá i do připravenosti jednotek po návratu, kdy vlastně nepotřebují další čas na docvičení jako po Afghánistánu, protože v misi dělali svoji práci, a to na vyšší a intenzivnější úrovni, než by často byly schopny dělat doma. Takže i připravenost na obranu České republiky, jak na teritoriu, tak v koaličních operacích, se tím neustále zvyšuje.
Chrudimští výsadkáři, elitní armádní pluk
Bývalým mluvčím 43. výsadkového pluku a zároveň zástupcem velitele byl současný šéf tiskového oddělení Generálního štábu AČR Ivo Zelinka. Byl pomyslnou tváří výsadkářů. Jak důležitý je mediální obraz pluku?
Je stále důležitý. S odchodem současného plukovníka Zelinky, který dělal výtečnou práci, odešel zároveň i tiskový a informační důstojník pluku. Tuto pozici ale již budeme mít obsazenou novým důstojníkem a předpokládám, že se rychle vrátíme minimálně do pozic, které jsme měli.
Dovolím si otázku na tělo: vždy se říkalo, že mezi výsadkáři, tedy červenými barety a zbytkem armády, panuje rivalita. Vnímáte to tak, nebo si myslíte, že armáda vždy táhne za jeden provaz?
Armáda musí táhnout za jeden provaz. Už na výběrovém řízení se budoucí výsadkáři učí pracovat v týmu, a to pokračuje přes jejich doškolovací intenzivní výcvik až po vlastní výcvik na jednotkách pluku. Je zřejmé, že výsadková komanda jsou ti, co povedou bojovou činnost, jak by ale bojovali bez jednotek bojové podpory, které jim poskytnou informace a palebnou podporu, s čím by ji vedli bez jednotek bojového zabezpečení, které jim zajistí spojení, dopraví munici, opraví techniku a zbraně, uvaří a dovezou zásoby.
Jak řekl bývalý náčelník generálního štábu Opata: „Sám nejsi nic.“ V armádě to platí dvojnásob. Co by byl výsadkový pluk bez jednotek pozemních sil. Pozemní síly potřebují složku lehkou, což je výsadkový pluk, kterých je nedílnou součástí, ale i střední a těžkou, což je 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda.
Spolupráce je tedy klíčová?
V konfliktu vysoké intenzity má každý prvek své nezastupitelné místo a musí navzájem spolupracovat. Každá jednotka má v Armádě České republiky své nezastupitelné místo a své úkoly. Všechny se musí navzájem podporovat. Armáda jako celek musí být připravena působit ve všech doménách, a to bez vzájemné spolupráce nejde. Ano, určitá zdravá rivalita vždy byla a je zapotřebí, protože umožňuje budovat tzv. „esprit de corps“, ale nesmí přesahovat někam, kam nepatří. Tato rivalita je spíše v mírovém životě, ale v případě války rychle vymizí. Každý voják by měl být hrdý na příslušnost ke své jednotce nebo odbornosti. A Každá jednotka musí znát své místo a úkoly.
