Podobně vypovídá hodně lidí, kteří se hlásí na vysokou školu. Že se po nich chce u přijímaček to, pro co si ve skutečnosti teprve chtěli jít. Tedy pokud by je přijali. Možná tím ale vysokoškolští učitelé chtějí budoucím studentům naznačit, aby na ně radši moc nespoléhali. Aspoň pisatelka dopisu, která se na andragogiku nakonec dostala, napsala ještě další postřeh. Studium podle ní vypadá tak, „že nás učí o efektivních způsobech vyučování způsobem, který je absolutně neefektivní“.
Cizinci žádající o trvalý pobyt už si nebudou moci povinnou zkoušku z češtiny usnadňovat. Ukázalo se, že když u prvního testu propadli, chtějí napodruhé dělat stejnou verzi znovu. Jako že už ji znají a chyby vychytali. A protože jim stejná škola dvakrát stejný test neposkytne, praktikují cosi jako zkouškovou turistiku. Úřady ale jejich taktiku prohlídly. Od července bude muset mít každý zkoušený uchazeč o trvalý pobyt speciální průkaz, z něhož bude jasné, jestli je u zkoušky poprvé, nebo jestli jde o repetenta. A žádné stejné otázky! Protože na cizí lidi musí bejt přísnost!
Na Slovensku si už jednotnou maturitu vyzkoušeli, a o úrovni jednotlivých škol by tedy mohli vědět o něco víc než my. Zjistili například, že úspěšnost maturantů soukromých škol je o pět procent nižší než úspěšnost žáků škol veřejných. V porovnání s církevními školami je rozdíl dokonce desetiprocentní. Lze z toho ale jednoznačně usuzovat, že jsou soukromé střední školy horší? Myslím, že ne tak docela. Rozdíl je dán nejspíš vstupními parametry žáků, kteří do té které školy nastoupí. A protože každý většinou napřed zkouší veřejnou školu, kde se neplatí žádné poplatky, je pravděpodobné, že na ty soukromé zbydou studenti už poněkud „přebraní.“ Přitom přidaná hodnota, kterou jim dala soukromá škola, mohla být nakonec větší, dokonce i výrazně, než poskytují některé školy veřejné. Statistiky jsou totiž ošidné.
O autorovi| ŠKOLA, Radky Kvačkové
