BRNO Vzniklo kvůli nápravě následků tragických povodní z let 1997 a 2002. A nyní, v době dalších záplav, padlo rozhodnutí, že se zásadně rozroste. Metodické centrum konzervace Technického muzea v Brně bude muzejníky z celé republiky učit, jak zacházet se sbírkovými předměty.
Pracoviště ale také bude schopné poskytnout azyl kulturním unikátům, které ohrožují například válečné konflikty. A ty poničené pomůže zachránit.
Včera ministr kultury Václav Riedlbauch odkývl, že na zásadní rozšíření konzervačního centra uvolní téměř čtvrt miliardy korun z evropských fondů. „Je to paradox. První nápad vytvořit takové místo padl po katastrofálních povodních v roce 1997, potvrzené bylo po záplavách v roce 2002 a nyní, kdy voda znovu řádí, jsme dostali peníze,“ řekl LN ředitel muzea Vlastimil Vykydal. Nové vybavení má pomoci zachránit i maximum z předmětů, které už jako zachranitelné nevypadají – například archeologických nálezů či věcí poničených požáry.
Jedním z pracovišť nového centra má být linka, která zpracovává dokumenty zasažené vodou v roce 2002. Ty jsou zmražené a linka je sterilizuje a vodu odstraňuje tak, aby se například papír nepoškodil a texty ještě více nerozmazaly. „Linku nám půjčili Švýcaři, máme však zájem, aby se stala trvalou součástí centra,“ poznamenal jeho vedoucí Martin Mrázek.
Brno dostalo přednost před jinými městy nejen kvůli tomu, že evropské peníze mohou do Prahy jen v omezeném rozsahu. „V době přípravy ani nebyly národní instituce v Praze dostatečně konsolidované,“ přiznal Zdeněk Novák z ministerstva kultury.
Nové centrum však nebude jen pomáhat s restaurováním unikátů, jejich průzkumem a záchranou. V jeho rámci vzniknou v areálu bývalých kasáren v Brně-Řečkovicích také dvě velké trezorové místnosti zahrnuté do programu Modrý štít. Podzemní místnosti by měly sloužit i mezinárodně. Konkrétně v okamžiku, kdy by do nich bylo nutné umístit předměty mimořádné kulturní a historické ceny ze států zasažených válečným konfliktem, živelní pohromou či havárií velkého rozsahu. „V době, kdy nebudou pro tento účel třeba, je mohou za stanovených podmínek užívat národní instituce,“ dodal Mrázek.
Stavba centra má trvat tři až čtyři roky. Celkem přijde na 232 milionů korun a zahrne i nejnovější přístrojovou techniku. Později by na centrum měly navázat nové rozlehlé depozitáře sloužící technickému muzeu, ale případně i dalším institucím. Na přípravě a provozu centra se mají podílet například brněnští vědci či akademici, ale také další odborníci z celé republiky.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
