Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Chtěl jsem znovu najít sám sebe

Česko

Dánský filmař Thomas Vinterberg na Febiofestu představil většinu své tvorby – od slavné Rodinné oslavy, prvního filmu podle pravidel manifestu Dogma 95, který sám spoluinicioval, přes špatně přijaté anglicky mluvené snímky Za všechno může láska a Můj miláček ráže 6,65 po novinku Když se muž vrací domů.

* LN Už díky tomu, že se váš nový film jmenuje Když se muž vrací domů, se nabízí říct, že i vy se v něm vracíte domů. Je to tak?

Když jsem ten film tak pojmenoval, nemělo to se mnou nic společného. Ale vrátil jsem se domů, natočil jsem opět film v Dánsku, první po Rodinné oslavě. Můj nový film je ale jiný, hravý, slunný, lehký. Rodinná oslava byla arogantní, agresivní sdělení a v takovém rozpoložení ducha bych nemohl přežít delší čas. Rád se ale k němu budu vracet. Nový film, který jsem před dvěma týdny dotočil, je znovu velmi temný. Není to Dogma film, ale má k němu blízko. Přemýšlel jsem, jestli je čas na další Dogma film, ale nechtěl jsem se opakovat.

* LN Nemáte rád, když se vaše další filmy porovnávají s nejúspěšnější Rodinou oslavou, ale všichni to pořád dělají. Neštve vás to už?

Měj jsem období, asi tři nebo čtyři roky, kdy to bylo hodně otravné a na překážku. Ale teď jsem na Oslavu opět hrdý. Takže je v pořádku, když lidé ten film milují. Já jen obecně nemám rád to soutěžení. Nevím, proč mají lidé potřebu věci pořád porovnávat, je to umění, ne fotbal. Nemám rád všechny ty hvězdičky a hodnocení, přece bychom se spíš měli bavit o tom, co je uvnitř. Samozřejmě jsem věděl už při psaní tohoto filmu, že bude srovnáván s Oslavou. Ale řekl jsem si, že ho stejně natočím.

* LN V Dánsku se vaše novinka nedočkala moc dobrého přijetí. Proč?

Byl jsem potrestán. Film byl srovnáván s Oslavou a taky jsme udělali nějaké hlouposti při marketingu. V Dánsku, pokud máte úspěch, následuje přirozeně trest. Je to malý Kraj plný hobitů a musí tam být místo pro všechny. Když někdo moc vyčuhuje, tak je zkrácen. Dánsko je malá, přívětivá země, ale umí být i velmi tvrdá. Být filmařem tam je někdy jako být gastarbeitr.

* LN Styl filmu Když se muž vrací domů je víc podobný Oslavě než vašim anglicky mluveným filmům. Vrátil jste se k němu proto, že si myslíte, že jste neuspěl v hledání nových cest po Rodinné oslavě?

Ano, u mých mezinárodních filmů spousta věcí nevyšla. Ale to není ten důvod, proč jsem se vrátil. Jsem hrdý na film Za všechno může láska i na Můj miláček ráže 6,65, pravděpodobně víc než na Když se muž vrací domů, protože aspoň Láska je velmi odvážná. Před ní jsem zapadl do určitého stereotypu. Pak na mém stole přistál díky Rodinné oslavě granát úspěchu a najednou jsem měl hodně příležitostí a plul ve vzduchoprázdnu. Chtěl jsem prozkoumat nové území a natočil jsem ty dva filmy. Ale nevrátil jsem se kvůli nim, nýbrž proto, že jsem byl zmatený, nějakou dobu jsem pátral a cítil jsem, že se musím vrátit tam, kde jsem byl před Rodinnou oslavou. Chtěl jsem znovu najít sám sebe.

* LN Našel jste?

Ne úplně, ale skoro. Myslím si, že se blížím.

* LN Po Rodinné oslavě jste byl tak oslavován, až jste podlehl pocitu sebedůležitosti. Jak jste se ho zbavil?

Tím, že jsem neměl úspěch. Celá ta bublina, že jsem superhrdina, se rozpadla a to mi vrátilo zpátky můj život a – doufejme – i mou schopnost točit filmy. Bylo to samozřejmě těžké. Když máte úspěch, začnete být domýšlivý a sebestředný a začnete kameru zaměřovat na sebe místo na svět. A bolí, když něco tvoříte dva tři roky, a lidi to nepochopí. Ale zpětně si myslím, že to byl jediný způsob, jak jsem se mohl vrátit k normálnímu životu.

* LN Snažil jste se sci-fiZa všechno může láska lidem vysvětlovat?

Ano, snažím se je otevřít, vysvětlit, že obsahuje hodně důležitých myšlenek o životě. Ale vím, že je jako sci-firomance problematická, protože devět lidí z deseti ji nepochopilo. Když se na ni podíváte jako na báseň, tak z toho máte víc.

* LN Chápu, že jste po Oslavě chtěl udělat něco úplně jiného, ale proč zrovna tenhle apokalyptický milostný příběh?

Na chvíli jsem si tehdy myslel, že jsem z těch režisérů, které inspiruje forma, jako Von Trier nebo Kubrick, kteří jdou zvenku a nacházejí cestu k příběhu. Myslel jsem, že to bude cesta i pro mě, což byl možná ten největší omyl, který jsem ve svém profesním životě udělal. Systematicky jsem vzal pravidla Dogma 95 a převrátil je, tím jsem začal. Proces psaní scénáře byl pak velmi bolestný, protože takový postup nebyl tím pravým, nebyl jsem to já. Akorát jsem to tehdy nevěděl. Z toho, myslím, vznikly ty problémy s dramatem. Ve filmu musíte dovést publikum zajmout. Ale pak tu je taky to, o čem ten film je. Láska selhala jako drama, ale je to můj nejbohatší film. A taky to je pořád film, kvůli němuž mi lidé volají v noci a brečí. Ti, co patří k těm jedněm z deseti, nebo možná jedněm ze sta.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...