Mongolové říkají, že kdo žije bez dluhů, je bohatý. Co by za to dali v moravských Turovicích. Vísku se zhruba dvěma stovkami obyvatel tíží obrovský dluhový balvan. Místní chtěli před lety postavit nový domov pro seniory. Uprostřed akce je ale náhle opustila stavební firma. Obci zbyl osmdesátimilionový vroubek u ministerstva pro místní rozvoj, které na projekt poskytlo obci dotaci.
Zadlužená obec Prameny na Chebsku prodala ruskému podnikateli pozemky za deset milionů korun |
Téměř po deseti letech mají Turovice splacenou zhruba osminu původního dluhu. Část umořily prodejem stavby, jež je do problémů dostala. Z finanční propasti se ale budou prodírat vzhůru ještě nějakých třicet let. Do té doby nemohou investovat, stopku má třeba i podpora kulturního života.
„Snažíme se alespoň udržet chod obce a fungující zastupitelstvo. Kdyby tady byl nucený správce, bylo by to ještě horší,“ popsal před loňskými podzimními volbami starosta Pavel Baďura. Ten bude v čele vsi i v dalším období.
Kvůli dluhové kouli na noze jsou Turovice hodnoceny jako jedna z obcí nejvíce ohrožených finančními problémy. Dokazuje to i zatím poslední zpráva ministerstva financí, které kondici měst a vesnic v Česku monitoruje. Ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům ukazuje moravské vísce hrozivých 686 procent. Pro srovnání: zákon stanovuje, že je obec zdravá, pokud se drží pod 25 procenty!
Druhé nejhorší jsou západočeské Prameny, které dosáhly nelichotivého skóre 204 procent. Jejich příběh je známý. Do těžkých finančních problémů se dostali hned po revoluci.
Tehdejší starosta hodlal ze vsi nedaleko Mariánských Lázní vybudovat giganta minerálních vod. Chtěl zde postavit jejich stáčírnu. Po velkolepém projektu ale zbyly jen obří dluhy. V jednu dobu přesahovaly 120 milionů korun, dnes jsou to stále desítky milionů korun.
Varovné kontrolky
V HLEDÁČKU MINISTERSTVA FINANCÍObce, které překročily všechny tři sledované ukazatele: pravidlo rozpočtové odpovědnosti, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, celková likvidita Lužce – Středočeský kraj Plchov – Středočeský kraj Doubek – Středočeský kraj Chýně – Středočeský kraj Ošelín – Plzeňský kraj Oleško – Ústecký kraj Pnětluky – Ústecký kraj Čestice – Královéhradecký kraj Ostrovačice – Jihomoravský kraj Obec Martinice – Kraj Vysočina Obce ohodnocené jako Prameny – Karlovarský kraj Turovice (na snímku) – Olomoucký kraj |
Oba příklady jsou odstrašující. Aby zamezil pádu dalších obcí do dluhové propasti, stát raději hospodaření všech sídel pravidelně kontroluje. Zákon přitom vymezuje, kde už je finanční zátěž přes čáru. Za ní se při posledním prověřování dostalo 517 vesnic či měst. Deset z nich pak kvůli souběhu několika faktorů spadá do rizikovější skupiny. Ani zdaleka ale nejde o takové případy, jako jsou zmíněné Turovice nebo Prameny. Podle ministerstva financí není důvod k panice.
„Zařazení do této kategorie nemusí nutně znamenat, že by dotčený subjekt hospodařil nezodpovědně či jinak nevhodně, nýbrž pouze indikuje vyšší pravděpodobnost možného rizika hospodářských problémů,“ řekla LN Šárka Šmolíková z tiskového oddělení ministerstva.
U kterých obcí se rozsvítila pomyslná varovná světla? Jde o Lužce, Plchov, Doubek a Chýni ze Středočeského kraje, Ošelín z Plzeňského, Oleško a Pnětluky z Ústeckého, Čestice z Královehradeckého, městys Ostrovačice z kraje Jihomoravského a Martinice na Vysočině.
Do ministerského zaměřovače se dostaly převážně kvůli tomu, že musely stavět, a tím pádem si půjčit peníze na rozvoj. Což potvrdil i resort: „Zhoršení finančních ukazatelů způsobuje zejména realizace větších investičních akcí,“ doplnila Šmolíková.
A potvrzují to i starostky a starostové dotčených obcí. Třeba Chýně, ležící na západ od Prahy, která se pravidelně umísťuje na špici žebříčku nejrychleji rostoucích sídel v Česku. Kvůli tomu musela mimo jiné postavit novou školu. A ačkoli skoro tři čtvrtiny nákladů pokryla dotace z ministerstva financí, zbytek byl na Chýni. „Třicet procent musela obec pokrýt z vlastních zdrojů, které kryla úspory a komerčním úvěrem ve výši 68 milionů korun,“ řekla LN starostka Anna Chvojková.
Podle ní může obec těžit právě z rapidního přírůstku nových lidí. Jejich daně by měly postupně pomoci dluh splatit. „Postupným přihlašováním obyvatel roste i příjem obce. Zároveň máme úvěr na dvacet let s fixovanou výší splátek. Další rozvoj obce tak není ohrožen,“ dodala.
Obcí s dluhy mírně přibylo
Půjčky na rozvoj si vzali také v Ošelíně, který leží mezi Stříbrem a Tachovem. Místním se daří postupně se závazků zbavovat. „Na konci loňského roku umořila obec jeden velký dluh, letos druhý. A pokud se podaří, má v plánu umořit i třetí. Zbudou jí dva dluhy, jež jsou dlouhodobé, kdy obec investovala do bytových domů. De facto jsou hrazeny z příjmů těchto domů,“ popsala účetní zdejšího obecního úřadu Lucie Heimlichová.
V Ostrovačicích nedaleko Brna byli zase nuceni zbudovat přístavbu ke škole, jejíž kapacita už nevyhovovala. Ve velkém opravovali i chodníky. „Všechny finance byly využity smysluplně, nefinancovali jsme žádné pofiderní nápady, jak se to v minulosti některým obcím podařilo, ale všechny peníze byly použity ve prospěch městyse a jeho obyvatel,“ říká starosta Tomáš Hájek.
V Česku je dohromady 6252 obcí. Víc než polovina z nich hospodaří zcela bez dluhů, stejně jako dva kraje: Plzeňský a Jihočeský. Zákonem stanovené limity zadlužení loni překročilo 517 obcí, což je o 61 víc než o rok dříve.
