QUITO Moderní dějiny Ekvádoru se nesou ve znamení politické nestability, několika vojenských převratů a napjatých vztahů s okolními zeměmi. Během války s Peru v letech 1940 až 1942 dokonce země přišla o část vnitrozemí. Za poslední roky pak stojí za zmínku hlavně konflikt mezi Ekvádorem a Venezuelou na straně jedné a Kolumbií na straně druhé. V březnu 2008 totiž Kolumbie bez předchozího povolení nechala vojenskými jednotkami sledovat rebely z gerilových Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které operovaly na ekvádorském území.
Během zátahu bylo zabito několik povstalců včetně tehdejšího druhého nejvýše postaveného muže FARC Raúla Reyese. Ekvádor kvůli tomu přerušil s Kolumbií diplomatické styky a mobilizoval na hranicích tisíce vojáků. Ze solidarity pak stejný krok učinila i Venezuela.
Jejího prezidenta Huga Cháveze následně Kolumbijci obvinili z toho, že povstalce finančně podporuje. Konflikt se nakonec v krátkém čase urovnal a všechny tři země obnovily diplomatické styky. Ekvádorci pak dokonce při nedávném zátahu na členy FARC Kolumbijcům pomáhali.
Bolívarovská Amerika Přesto Ekvádor politicky tíhne zejména k Venezuele, se kterou spolupracuje zejména ekonomicky. V roce 2009 se pak stal jednou z osmi zemí takzvaného Bolívarovského svazu (ALBA), což je uskupení založené z iniciativy Venezuely a Kuby. Jeho cílem je integrovat jednotlivé členské státy z oblasti Latinské Ameriky a Karibiku. Mezi nimi jsou ve většině případů země s levicovou, až diktátorskou vládou. Hlavním cílem svazu je zavedení společné měny sucre po vzoru evropského eura. Zatím funguje virtuálně, ale v dohledné době by měla nahradit americký dolar.
