* LN Dá se říci, že Chuligánův návrat je autorův opus magnum?
Není jednoduché se jednoznačně vyslovit, já osobně se domnívám, že Chuligánovi může co do literárních kvalit směle konkurovat román Černá obálka, který vyšel už v roce 1986, ale v tak okleštěné podobě, že se Manea rozhodl emigrovat - ona pověstná kapka, kterou číše přetekla -, a necenzurovaného vydání se dočkal až před pěti lety. Vynikající jsou i eseje O klaunech: diktátor a umělec, které si přeložili například Poláci. Jisté však je, že Chuligánův návrat je dnes autorovou nejznámější knihou, byl přeložen do více než dvaceti jazyků - včetně čínštiny - a přede dvěma lety získal francouzskou Prix Médicis Étranger, kterou rok předtím dostal Orhan Pamuk, posléze oceněný Nobelovou cenou.
* LN Do jaké míry je kniha autobiografická - a jde spíše o román, či o paměti?
Žánrově je Chuligánův návrat dost těžko zařaditelný, dá se číst jako román sui generis, ale v zásadě jde o netradičně pojaté paměti spojené s cestovním deníkem. Pouze druhá část, respektive partie zachycující období před autorovým narozením a snad i některé snové pasáže obsahují prvky toho, čemu sám Manea říká spekulativní fikce.
* LN Jak jsou v Rumunsku vnímáni autoři tvořící v exilu?
Exiloví autoři, podobně jako rumunskojazyční spisovatelé z Moldavské republiky, jsou dnes v Rumunsku vnímáni jako nedílná součást národní literatury. Jejich vklad je nepominutelný, vždyť jde o stovky jmen, spisovatelská diaspora je nejpočetněji zastoupena ve Francii, USA, Kanadě a Izraeli. Encyklopedie rumunského literárního exilu 1945-1989 Florina Manolesca čítá bezmála 800 stran!
Foto LN - Hynek Glos
