Líbí se mi na amerických primárkách, že dopřejí vítězným kandidátům v jednotlivých státech chvíle nezkalené radosti. Davy jásají, soupeři pogratulují a kolotoč voleb se pohne dále. I guvernéři Romney a Huckabee si užili své hvězdné okamžiky a teď se raduje Hillary Clintonová. Nekažme jí to, na nepříjemná fakta je vždy dost času. Koho dnes zajímá, že za Texas si soupeři rozdělili delegáty v podstatě rovným dílem a že všichni očekávají, že v černošské Mississippi se Obama odškodní za ztráty z Ohia. V paměti lidí zůstane vždy zapsán ten zážitek radosti a ono to pak na konci nějak dopadne. Zdá se mi to zdravější přístup k soupeření, než když se u nás snaží protivníci nejenom vyhrát, ale své oponenty i duševně zničit.
O autorovi| Miloš Hübner, Trnávka
