Čínsko-britský tým paleontologů oznámil objev dosud neznámého ptakoještěra. Tvor, který byl podle vědců velký asi jako vrána, žil před 160 miliony roky, tedy asi 60 milionů let po prvních pterosaurech.
Ptakoještěři byli vůbec první obratlovci, kteří dokázali létat.
Čínská provincie Liao-ning v poslední době proslula fascinujícími paleontologickými objevy především pak fosíliemi opeřených dinosaurů
Darwinopterus modularis
Nejstarší ptakoještěři měli dlouhou ocasní část páteře a jejich čelisti byly osazeny velkým počtem zubů. Zástupci novější skupiny, která ovládala oblaka až do konce druhohor, už zuby neměla a jejich ocas byl zakrnělý. Nově objevený druh, který na počest Charlese Darwina dostal jméno Darwinopterus modularis, představuje přechodnou formu. Vědci čekali, že takový živočich bude mít středně dlouhý ocas. Darwinopterus však má ocas dlouhý stejně jako jeho primitivní předchůdci. Hlava a krk však již odpovídá pokročilejší variantě. Zuby mu však nechyběly. Darwinopterus měl ohebný krk a dlouhé čelisti. Vědci proto soudí, že mohl lovit podobně jako dnešní jestřábi.
