PRAHA Pro těžké případy uštknutí zmijí není v Česku běžně dostupná nejmodernější léčba. Používané injekce, které zastavují působení zmijího jedu, mají často vedlejší účinky. Existují i šetrné, ty se ale dosud v Česku nepoužívají.
„Nové léčivo se musí nejdříve registrovat. Agenda s tím je poměrně rozsáhlá,“ vysvětluje jeden z důvodů Jiří Valenta ze Všeobecné fakultní nemocnice, který se hadím jedům a léčbě uštknutí dlouhodobě věnuje.
V zahraničí se přitom používají nové injekce už několik let.
Šetrné protilátky proti zmijímu uštknutí se nevyrábí z koňské, ale ovčí krve. Zatímco na koňská antiséra reaguje alergicky zhruba 10 procent pacientů, na ovčí se alergie skoro nevyskytují.
„U koňského antiséra je velké procento alergických reakcí a v neposlední řadě nebezpečí anafylaktického šoku, což je život ohrožující komplikace,“ říká Valenta. Navíc při opakovaném použití může látka vyvolat takzvanou sérovou nemoc.
V rámci zvláštního léčebného programu bude příští sezonu v Česku k dispozici sedm injekcí šetrného ovčího antiséra. Čtyři mají být využity v Praze a tři v Olomouci. „Když se s tím nebude plýtvat, bude to stačit,“ je přesvědčen Jiří Valenta. Případů vážné otravy po uštknutí zmijí se totiž u nás objeví jen několik ročně. Pro ty lehčí není použití antisér vhodné. Problém je, že se antiséra nadužívají. I když se mají používat jen v opravdu vážných případech - obzvláště u dětí -někteří lékaři v terénu je prý dávají i preventivně.
Ani u nového druhu injekcí se preventivní použití nedoporučuje. Podle odborníků se u zhruba poloviny případů kousnutí zmijí vůbec do těla jed nedostane. V dalších případech má člověk jen místní příznaky, jako otok postiženého místa. I při celkových příznacích uštknutí zmijí zdravotníci většinou bojují proti jednotlivým potížím. Podání antiséra je poslední možností. Podle Valenty by bylo dobré, kdyby ovčí antiséra nakonec ta koňská úplně nahradila. „Je to ale otázka ceny. Pro to základní použití tu podle mě vždy zůstane levné koňské antisérum,“ říká. Celkově u nás uštknou zmije podle odhadů asi desítky, maximálně stovku lidí ročně. Povinné hlášení těchto případů na centrální místo v ČR nefunguje, navíc někteří lidé s uštknutím ani nevyhledají lékaře. To je ale podle zdravotníků vždy vhodné, u dětí obzvlášť. Počet uštknutí výrazně narostl na začátku devadesátých let vlivem zlepšení životního prostředí.
