Lidovky.cz: Kdo první chyboval v protokolu?
Pokud jde o aranžmá, tak chybovaly obě strany. Jejich týmy nedohodly předem formát setkání. Prezident očekával, že mu premiér přinese demisi a bral to jako veřejný akt, kde dojde k prohlášení obou stran - převezme se demise, prezident poděkuje a požádá vládu, aby vládla až do rekonstrukce vlády. Sobotka naopak očekával, že s prezidentem povede politické konzultace o tom, jak řešit vládní krizi. Jejich týmy podle mého soudu měly předem vzájemně dohodnout formát setkání, aby před novináři nebyla překvapena ani jedna strana. Nakonec se ukázalo, že prezident si to představuje jinak, než premiér. To je naprosto nežádoucí situace a řekl bych, že pro obě dvě strany velmi škodlivá.
KAMBERSKÝ: Sobotka si o knokaut řekl sám. Zeman jeho ponižováním škodí i sám sobě |
Lidovky.cz: Mezi tiskovými mluvčími Hradu a vlády propukla i přestřelka na Twitteru.
Teď se budou vzájemně šermovat o tom, kdo udělal chybu a kdo komu nezvedl telefon. Není možné vyslat šéfa do nejisté situace a vystavit ho takovému trapasu a takové politické újmě, jak to způsobili ti jejich spolupracovníci, jejich pobočníci. Tady - jestli nedošlo k té dohodě, tak k té schůzce nemělo dojít. Vyslali premiéra do jámy lvové, do naprosto nejisté situace - on vůbec neznal parametry toho setkání, neznal formát té schůzky, nevěděl, co od něj prezident očekává - a prezident patrně byl zaskočen stejně tak. Bylo to v sídle prezidenta, takže aranžmá bylo v jeho rukou. Tak se dostal Sobotka do velmi tísnivé situace.
Lidovky.cz: Co se týče té neshody, zažil jste vy něco srovnatelného?
Ne, nikdy jsem něco srovnatelného nezažil. Zvláště ne v období vládní krize. V době vládní krize je, řekněme, vrchol aktivity nebo činnosti ústavních činitelů. Zatímco v době klidu vládní činitelé jen administrují stát, tak v době vládní krize se ukáže teprve jejich síla, jejich schopnosti, jejich politická prozíravost a formát jejich osobností. A ukázalo se, že prezident Zeman nedokázal dostát tomu očekávání, že vládní krizi bude řešit důstojně, s nadhledem a se všemi bohatými zkušenostmi, které on jako politik má. Já si vzpomínám na ostré kontroverze mezi Václavem Havlem, tehdejším prezidentem republiky, a Václavem Klausem, tehdejším předsedou vlády, kdy mezi nimi byl opravdu velmi hluboký rozpor ale nikdy to nedali takhle demonstrativně najevo na veřejnosti a před novináři.
Ponížení v přímém přenosu: Zeman přijal demisi, kterou Sobotka nepřinesl |
Lidovky.cz: Když byl Sobotka vystaven situaci, na kterou nebyl připravený, jak se podle vás měl zachovat?
Premiér už neměl žádnou šanci tu situaci ovlivnit. Ta představa, že by v okamžiku, kdy byl přiveden do sálu, před novináře, a postaven k mikrofonu, se otočil a ze sálu odešel, protože na něco takového nebyl připraven, tak taková představa je nemyslitelná. To by udělal hrubou chybu, protože on je zase povinován prezidentu republiky, zvlášť v jeho sídle, určitým respektem a důstojným chováním vůči hlavě státu a Hradu, kde se nacházel. Takže jediné řešení, které mohl zvolit, bylo to, které zvolil a to znamená, že tu situaci přijal a improvizoval. Přizpůsobil se jí a snažil se vložit do toho formátu, který mu prezident nadiktoval, maximum toho, co se dá. Ze strany Sobotky bychom řekli, že to bylo jednání korektní, nicméně ze strany Miloše Zemana - jeho mávání holí, to jak se otočil zády a doslova odešel - to bylo krajně nedůstojné. A v okamžiku, kdy prezident republiky vykonává ústavní akt, řeší s premiérem ústavní akt, tak musí zachovat veškerou důstojnost. Je to totiž představitel státu, on není soukromá osoba, která může dávat najevo, jestli se mu ten člověk u druhého mikrofonu líbí, nebo ne. To je úplně vedlejší, to nikoho nezajímá. Nás zajímá, jak vyřeší vládní krizi.
Lidovky.cz: Víte o nějakém jiném případě, kdy by oficiální akt byl takto přesměrován osobními vztahy mezi politiky?
Víte, politici spolu mají různé vztahy a mohou různými způsoby dávat najevo svoje sympatie nebo antipatie. I to se stává samozřejmě, byť by to v politice nemělo mít své místo, byť se tomu ti politici někdy neubrání. Ale řešit to v takovémto okamžiku je pro stát a jeho orgány nedůstojné. To si mohou vyříkat na nějaké společenské akci, kde se potkají, to si mohou naznačit tím, že použijí rezervované formulace ve svých vyjádřeních nebo ve společném komuniké, na to jsou nejrůznější další metody. To mohou vyřešit tím, že třeba prezident bude otálet a nepřijme Sobotku ihned na jeho žádost. Může mu dávat odklady a tím ho vlastně držet od těla, těch metod je spousta. Ale to, že by prezident na něj zamával holí a že by se na něj otočil zády, tak to je klukovina, to není možné činit v pozici hlavy státu.