Loni v létě kraj přišel s přepracovanou variantou. Od té původní se však příliš neliší, a tak zřejmě znovu skončí u soudu. Pokud úředníci dokument ani napodruhé neobhájí, náklady se ještě zvýší. Účet za soudní řízení by totiž šel zase z eráru.
Ze 120 milionů se vrátil 1 tisíc Stát na chybách úředníků tratí desítky milionů korun ročně. Ačkoli by mohl po lidech, kteří chybným rozhodnutím způsobí škodu, peníze vymáhat, nedělá to. Řeč statistických čísel je neúprosná: jen v letech 2007 až 2009 zaplatily krajské úřady a magistráty za chyby úředníků minimálně pět milionů korun. Přešlapy státních úředníků za stejné období vyšly ještě dráž – na 120 milionů. Zato vymoci zpět se podle expertů podařilo jen zlomek částky. „Odpovědnými osobami byla uhrazena jen jediná tisícikoruna,“ upozorňuje Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
Změnu praxe měla přinést vládní protikorupční strategie. Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) v ní sliboval, že najde účinné opatření, jak zalepit díry, jimiž tečou peníze z veřejných rozpočtů. Povinnost vymáhat náhradu za způsobené škody od viníků měl přikazovat přímo zákon. Jenže jeden z garantů tohoto bodu, ministerstvo vnitra, už pomalu couvá.
V novele zákonů o územních samosprávných celcích autoři místo povinnosti vymáhat způsobenou škodu pouze doporučují vydat metodický pokyn. Ten upraví postup pro případ selhání úředníka. „Není nutné měnit zákon,“ hájí novelu náměstek ministra František Vavera, který má změny na starosti.
Odborníci specializující se na boj proti korupci takové doporučení kritizují. „Naznačuje to dobrou vůli, ale zásadní problém to neřeší,“ zlobí se Vladan Brož, vedoucí právní poradny nevládní organizace Transparency International.
Nespokojenost neskrývají ani další experti. Třeba právník Daniel Weinhold. Loni stál v čele skupiny, která pro vládu vypracovala seznam doporučení, jak zatočit s korupcí. A větší odpovědnost úředníků byla mezi nimi. „Bohužel nevidím, že by v tomto směru byla vládou vyvíjena nějaká aktivita,“ říká Weinhold.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Současný stav je podle odborníků neudržitelný. „Byla by třeba, aby to neřešil ten samý úřad, kde chyba vznikla,“ naznačuje Weinhold. Ostatní zainteresovaní se shodují, že odpovědnost úředníků nemůže být nelimitovaná. „U manažerů je možné uplatnit náhradu maximálně ve výši čtyřapůlnásobku měsíční mzdy. Pokud by se vymáhala náhrada v celé výši, bylo by to likvidační,“ říká Josef Bartoněk, šéf Sdružení místních samospráv.
„To je pravda, každému se může stát chyba. Úředníci by byli k nezaplacení, kdyby ručili bez limitu. Mohlo by to naopak vést k opačnému extrému, tedy šikanózním žalobám,“ dodává Weinhold.
V novele zůstalo zachováno alespoň jiné opatření, které nevládní organizace považují za důležité. Úřady si budou muset vést přesnou evidenci rozhodnutí, s nimiž narazily u soudu. Vedle toho budou muset spočítat a zveřejnit, na kolik je soudní spor vyšel.
***
Ne(z)odpovědní
* Úředníci v Česku téměř nenesou odpovědnost za špatná rozhodnutí. Vymáhat povinně náhradu škody chtěla vláda. Nakonec ale zřejmě zůstane jen u doporučení.
