Ty se vedou hlavně kolem ustanovení, podle nějž hrozí až dva roky odnětí svobody tomu, kdo z hrubé nedbalosti zničí, pozmění nebo poškodí data v počítačovém systému, který má v zaměstnání na starosti, a způsobí tím zaměstnavateli škodu velkého rozsahu. Předkladatel odůvodňuje tento krok snahou o prevenci proti tomu, aby málo zkušení administrátoři usnadňovali hackerům průnik do chráněných sítí. Odpůrci namítají, že podobné situace se až dosud řešily v rámci vztahu mezi vedením a zaměstnancem. Trestní odpovědnost přicházela ke slovu pouze v případě úmyslného zneužití dat, k nimž se zaměstnanec ve firmě dostal.
Zákon se snaží postarat o bezpečnost i jinak. Až dva roky vězení mají hrozit tomu, kdo nějakým způsobem zasáhne do zpráv posílaných přes internet či do e-mailu konkrétnímu příjemci, nebo kdo prozradí či využije tajemství posílaná v těchto zprávách, jež nejsou určeny jemu. Tresty se ještě zvyšují v případě, že půjde o činnost organizované skupiny. Vězení má nově hrozit i těm, kteří se o průnik do cizích systémů pouze neúspěšně pokoušejí. Trestné má být přechovávání nástroje, včetně počítačového programu, který může vést k neoprávněnému přístupu do cizího počítače nebo systému. Zákon teď čeká na vyjádření Senátu.
