Úterý 23. července 2024, svátek má Libor
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Chystá se pod Sumatrou další tsunami?

Česko

Ani děsivé zemětřesení, jež na sklonku roku 2004 zvedlo v Indickém oceánu ničivou vlnu tsunami, neuvolnilo veškerou energii nahromaděnou v zemské kůře nedaleko Sumatry. Nejnovější analýzy varují. Pod dnem oceánu zůstalo nahromaděno dost energie na další katastrofu.

Když se 26. prosince 2004 na východ od Sumatry prudce „pošouply“ masy hornin ze dna Indického oceánu pod horniny, na nichž spočívá souostroví Velkých Sund, uvedlo to do pohybu vodní masy. Ty po nárazu na pobřeží připravily o život více než 200 tisíc lidí. Od té doby došlo ve stejné oblasti ke třem velkým zemětřesením a stovkám menších.

Tým amerických a indonéských seizmologů proměřil kritickou oblast a vyhodnotil změny, ke kterým zde došlo za poslední čtyři roky. Vědci vzali do úvahy i sílu zemětřesení, jež postihla stejnou oblast v roce 1797 a 1833, a porovnali ji s energií uvolněnou katastrofálním zemětřesením z roku 2004 a následnými otřesy. Výsledná bilance není příznivá. Mezi obřími bloky hornin roste napětí už od roku 1833. Otřesy z posledních let „upustily“ z nahromaděné energie zhruba čtvrtinu.

„V oblasti je nashromážděno obrovské množství energie a ta se bude muset uvolnit dalším zemětřesením,“ shrnul výsledky bádání zveřejněné vědeckým týdeníkem Nature jeden z autorů studie geolog Jean-Philippe Avouac z California Institute of Technology.

Při zemětřesení se neuvolní celá linie zlomu, ale jen některé jeho úseky. Tím se sice vybije část nahromaděné energie, ale na mnoha místech zůstávají horniny i nadále vzájemně zaklesnuté a uvězněná energie se z nich neuvolní. To je zjevně i případ styčné linie dvou horninových bloků táhnoucí se pod mořským dnem na východ od Sumatry. První reakce z odborných kruhů nasvědčuje tomu, že varování Avouacova týmu nelze brát na lehkou váhu. Experti u svých kolegů vysoce ocenili komplexní přístup při získávání dat. Vědci sbírali potřebné údaje z pozemních měřicích stanic i z aparatur následujících pohyby zemské kůry z paluby družic na oběžné dráze. Na pohyby mořského dna v minulosti usuzovali Jean-Philippe Avouac a jeho spolupracovníci například z poškození korálových útesů a z tempa, jakým koráli v této oblasti v několika posledních staletích přirůstali.

„To, že oblast prodělala několik velkých zemětřesení, skutečně neznamená, že se při nich uvolnila většina energie,“ souhlasí z Avouacem americký seizmolog Arthur Frankel z U. S. Geological Service. „Riziko velkého zemětřesení zůstává i nadále značné.“

Autor: