Šnajdárek byl v centru dění hned od začátku: už 30. března 2020 stál u zrodu Centrálního řídícího týmu (CŘT), později se jako architekt celého systému podepsal i pod projekt Chytré karantény. V roce 2020 jej za to prezident Miloš Zeman vyznamenal.
Šnajdárek by se měl vrátit k práci v armádě v horizontu týdnů či měsíců. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na dotazy k jeho budoucnosti odpověděla, že jak ona, tak plukovník nyní řeší mnohem naléhavější věci. Připustila, že s ním o tom chce mluvit. „Až bude mít pan Šnajdárek čas, tak s ním proberu možnosti,“ řekla ministryně. Šnajdárek na dotazy odpovídat nechtěl.
Plukovník Petr Šnajdárek
Současná domluva o spolupráci mezi resortem zdravotnictví a armádou platí do konce června. „Z armády bylo cítit, že už jsou z dvouročního angažmá Šnajdárka u covidu trochu kyselí,“ řekl zdroj z ministerstva zdravotnictví, který si nepřál být jmenován. Posledně byl odchod vojáků na stole v říjnu minulého roku, jejich zapojení mělo skončit v listopadu.
Návrat Šnajdárka do běžného armádního provozu se na nejvyšších místech skloňoval už vícekrát. V rámci české armády totiž platí za špičku v oblasti elektronického boje a vojáci by ocenili, kdyby se mohl zapojit do budování prestižního 533. praporu bezpilotních systémů, který vznikl v lednu 2020. Převedeno do řeči laiků jde o drony. Je to jeden ze specializovaných útvarů, které plánuje Česko nabízet NATO v rámci svých aliančních závazků.
‚Je to asi mírně předčasné.‘ Podnikatelé rychlé rozvolnění vítají, epidemiologové jsou v rozpacích |
Plány na velké letouny
Právě Šnajdárek měl mít rozvoj tohoto praporu na starost. Jenže zatím neměl šanci: covidová krize jej zahltila prací. „Na stole už to (konec Šnajdárka – pozn. red.) bylo minimálně dvakrát, všichni vědí, že ho drony a odposlouchávací zařízení baví,“ řekl jeden z členů CŘT, v němž momentálně působí Šnajdárek v rámci laboratorní skupiny. V tuto chvíli se však jeho odchod neprojednává.
Zkušenostmi může v rámci covidového krizového řízení se Šnajdárkem soupeřit jen málokdo. Patří totiž k velmi úzké skupině lidí, které nesemlely všemožné překotné změny, které do covidové oblasti přinesly bleskové rotace ministrů zdravotnictví.
Zkraje pandemie hrála armáda zásadní roli, ministerstvo zdravotnictví nebylo připraveno krizové řízení převzít. Vojáci však byli rychle k dispozici a právě tým okolo Šnajdárka se zasloužil o relativně rychlé vytvoření digitální infrastruktury: od Chytré karantény, přes výrazné vylepšení Informačního systému infekčních nemocí, až po registrační systémy pro testování a očkování.
K rozvolnění by mohl vyzvat jen šílenec, míní Kubek. Experti jsou ale opačného názoru |
Nástup Blatného byl zlom
Jenže armádní zapojení do potírání epidemie postupem času skomíralo. Podle zdrojů serveru Lidovky.cz byl přelomový nástup ministra Jana Blatného (za ANO) v říjnu 2020. Ten armádu postupně ze svého resortu v podstatě vystrnadil a vojáci se stáhli do kasáren na pražské Ruzyni, kde si právě kvůli úkolům spojeným s pandemií zřídili zázemí už v polovině března 2020.
Šnajdárek by se měl vrátit k 53. pluku průzkumu a elektrického boje, právě pod ten spadá i výše zmíněný prapor pracující s drony. Ten se zatím stále rozrůstá, plné operační síly by měl nabýt v roce 2025. Z hlediska modernizace jde pro armádu o klíčový obor. „Je to budoucnost. Válku vyhrává ten, kdo má informace,“ nechal se slyšet náčelník generálního štábu Aleš Opata při oficiálním zakládání praporu.
V současnosti pracují vojenští technici se dvěma modely dronů: Raven a ScanEagle. Jde však o stroje spadající do kategorie menších letounů určených téměř výhradně pro průzkum. Například Raven má velikost běžného zmenšeného modelu letadla a startuje se prostým hozením z ruky. Plány české armády jdou ale dál. V blízké budoucnosti by chtěla svou dronovou flotilu rozšířit o středně velké letouny, které by měly být vybaveny i zbraňovými systémy. Armáda potřebuje i vyškolené operátory dronů. Ti zároveň musí mít oficiální licenci vojenského pilota a procházet pravidelným testováním.
