Přes dvacet let své existence cimrmani prožili za komunistického režimu a stále se pohybovali na hraně úředního zákazu. Kronika je mimoděčným svědectvím o tuposti a nesmyslnosti této doby a samozřejmě také leccos vypovídá o naší současnosti. Život divadla za „bolševika“ je ale neopakovatelný příběh, je to dokonalá absurdní fraška. Divadlo, na jehož představení se stávaly fronty už od půlnoci a se spacákem, putovalo v nemilosti po všech periferiích hlavního města. Schvalování her provázely neskutečné výmysly, požadavky, které by nedokázal vymyslet žádný dramatik.
Více čtěte na straně 11
