Do OHv Pekingu zbývá 6 dní
PEKING/PRAHA Kritika, která se snesla na Čínu z celého světa, vyburcovala komunistický režim necelý týden před startem olympijských her k nečekaným krokům.
Nejprve před zahraniční novináře předstoupil prezident Chu Ťin-tchao a poté Číňané částečně uvolnili internetovou cenzuru.
Chu Ťin-tchao vyzval žurnalisty, aby „nepolitizovali hry“.
Čínský prezident se s novináři stýká jen velmi výjimečně. Ani včera ovšem nešlo o klasickou tiskovou konferenci.
Pětadvacítka vybraných novinářů musela otázky poslat předem ke schválení. „Politizace sportu jde proti olympijské myšlence,“ řekl Chu Ťin-tchao. „Doufáme, že zahraniční žurnalisté budou dodržovat čínské zákony a předpisy a budou světu podávat objektivní informace,“ prohlásil čínský prezident, který se podle svých slov nejvíce těší na plavání a ping-pong.
Na závěr setkání se německý novinář pokusil položit dotaz na lidská práva v Číně, ale Chu Ťin-tchao na otázku neodpověděl.
„V čínském kontextu znamená sousloví objektivní informování kód pro sledování stranické linie,“ podotkl Nicholas Bequelin, pozorovatel organizace Human Rights Watch. „Takže z toho vyplývá, že novináři by neměli psát kriticky o vládnoucím režimu.“ Téměř 40 tisíc čínských policistů, kteří dbají o internetovou cenzuru, muselo včera na příkaz vedení přehodnotit přístup k práci.
Čínský režim se totiž rozhodl, že umožní prohlížení stránek zahraničních organizací, které se zabývají lidskými právy a které kritizují čínské vedení. Navíc třeba na stránky Amnesty International se dalo v Pekingu připojit i mimo mezinárodní tiskové středisko v olympijském areálu, takže podle prvních zpráv byly přístupné i pro čínské obyvatele.
„Jednali jsme celý čtvrtek a povedlo se nám dosáhnout dobré dohody,“ pochvalovala si mluvčí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Giselle Daviesová.
Ne všechny internetové stránky ale Čína povolila. Nedostupné zůstávají weby tibetského exilového hnutí, čínské opozice i náboženského hnutí Falun Kung, stejně jako veškeré informace o masakru na náměstí Nebeského klidu při studentských demonstracích v Pekingu v roce 1989.
„Vítáme fakt, že Čína už neblokuje naši stránku,“ podotkla Roseanne Rifeová, ředitelka Amnesty International pro záležitosti Asie.
„Ale do svobody projevu to má stále daleko. Nicméně se ukázalo, že zatímco tichá diplomacie selhala, hlasitý veřejný tlak přinesl výsledek. Rozhodně v tom budeme pokračovat,“ prohlásila Rifeová.
***
„Do svobody projevu to má stále daleko. Nicméně se ukázalo, že hlasitý veřejný tlak nese výsledky.“
