Sebevědomá Čína zkouší novou českou vládu, jestli setrvá na své tradici hájení lidských práv ve světě. Na této otázce se znovu může střetnout ministr zahraničí s premiérem.
PRAHA Chcete-li s námi mít vřelejší obchodní vztahy, slibte nám, že se přestanete scházet s dalajlamou. Takové podmínky si prý teď klade Čína pro navázání vztahů s novou českou vládou.
Čína bezpochyby má spoustu důvodů Česko podezírat z toho, že exilového tibetského vůdce Praha znovu - a ráda - pohostí. Pokud je Česko, drobné rozlohou, na mezinárodní scéně v něčem „velmocí“, pak jsou to lidská práva. Otázka je, jak se k této české tradici postaví premiér Petr Nečas. Jeho předchůdce z ODS Mirek Topolánek třeba nosíval tibetskou vlajku v klopě.
„Čína nám dala najevo, že vyčkává se zahájením politických rozhovorů s tím, jak se k dalajlamovi postaví nová vláda,“ řekl LN český vysoce postavený diplomat, který si vzhledem k citlivosti záležitosti nepřál být jmenován.
Česko se asijskou velmoc snaží krotit dlouhodobě.
Nobelovu cenu teď získal čínský disident Liou Siao-po, jehož nominaci podpořil český parlament. Mimochodem tuto aktivitu inicioval současný ministr obrany Alexandr Vondra. Dalajlama je častým hostem konference Forum 2000, kterou pořádá bývalý prezident Václav Havel. Při těchto příležitostech se s tibetským duchovním i světským vůdcem setkávají další čeští představitelé. Při minulé návštěvě například dalajlama promluvil i se skupinou českých poslanců. „V těch zásadních věcech zůstáváme neoblomní. Jestli by mi někdo měl přikazovat, s kým se mám setkat, nebo nesetkat, to nepřipadá v úvahu,“ řekl LN ministr zahraničí Karel Schwarzenberg bez toho, aniž by komentoval přímo podmínky kladené aktuálně Čínou.
„Byl bych velice šťastný a vděčný, kdybych se mohl setkat s dalajlamou,“ dodal jen. A jak ministr ukázal v kauze francouzských deportací Romů, Černínský palác se bude pod jeho vedením dál zastávat těch, jejichž lidské svobody bude považovat za ohrožené. Tak trochu v „havlovské“ tradici.
Jenže. Premiér Petr Nečas už dříve řekl, že v české zahraniční politice má ubýt gest. Se Schwarzenbergem se střetli v jiné „lidskoprávní“ kauze, právě kvůli Francii a Romům. Premiérův postoj předznamenává vlažné Nečasovo hodnocení nobelovského ocenění pro čínského disidenta. „Nobelova cena pro čínského disidenta Liou Siao-poa může být další signál pro Čínu, aby se více věnovala problematice lidských práv. Nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu by potom další politická spolupráce s Čínou mohla dostat nový rozměr. Takový vývoj bych samozřejmě vítal,“ uvedl Petr Nečas. K samotným česko-čínským vztahům se zatím nevyjádřil.
Premiérův poradce pro lidská práva Roman Joch je v otázce radikálnější. Pro něj je dokonce komunistická velmoc „nejlidnatější tyranií“. „Nelze očekávat, že tato vláda by byla více rétoricky lidskoprávní, než byly ty předchozí. Považoval bych za správné, aby nebyla ani méně,“ řekl Joch LN.
Premiéra ale také čeká tlak českého byznysu, kterému se ukazování prstem na čínské slabiny z čistě pragmatických důvodů nehodí.
***
Premiéra čeká i tlak byznysu, kterému se ukazování prstem na čínské slabiny nehodí
ČESKO-ČÍNSKÉ VZTAHY
Vrcholný rozmach zažily za komunistického československého režimu, zejména v 50. letech
Po sovětsko-čínské roztržce v 60. letech, kdy se Praha přiklonila na stranu Moskvy, zůstaly vztahy s Pekingem chladné až dodnes
Rezervovaný postoj vůči čínské politice naznačil hned v roce 1990 tehdejší prezident Havel, když pozval na návštěvu hlavního města duchovního vůdce Tibetu dalajlamu
Konfrontační vztahy zdejších politiků narušil pouze premiér Jiří Paroubek, který v roce 2005 jako předseda vlády navštívil Čínu a následně přivítal čínského premiéra v Praze
Za vlády jeho nástupce Mirka Topolánka naopak bojkot Číny gradoval, a to když se premiér odmítl účastnit zahajovacího ceremoniálu letních olympijských her v Pekingu
OŽEHAVÉ DESTINACE
Kuba * Diplomatické vztahy mezi Českem a ostrovem svobody Fidela Castra jsou delší dobu na bodu mrazu. Česko kritizuje úroveň lidských práv na karibském ostrově. Havana zase v lednu 2001 zatkla české aktivisty Ivana Pilipa
a Jana Bubeníka. Tamější úřady je podezřívaly z podvratné činnosti a přípravy povstání, za což jim hrozilo až dvacet let vězení. Nakonec byli oba muži propuštěni až na základě vlastnoručně sepsaného prohlášení, v němž vyjádřili politování. Rusko * Společná řeč s Moskvou ochladla v době, kdy se hovořilo o možném vybudování protiraketového radaru v Česku. Tehdy Rusko nešetřil ani současný premiér Petr Nečas. Od té doby se vzájemné diplomatické styky pozvolna narovnávají. Před hysterií z „ruského medvěda“ varoval v září prezident Václav Klaus. V proslovu k diplomatickému sboru pronesl, že strach z Ruska je přežitkem. Rétoriku mírní i vládní představitelé, kteří dříve varovali před autoritativními sklony Moskvy. Zvlášť ve věcech energetiky ale zůstávají Češi obezřetní. Barma * Čeští diplomaté a politici podporují i další nositelku Nobelovy ceny míru, barmskou disidentku Do Aun Schan Su Ťij, kterou vězní tamní vojenský režim. Černínský palác nedávno do země prostřednictvím nevládní organizace poslal humanitární pomoc ve výši dva miliony korun.
