Časy se ale mění a Ladám vyrostla tvrdá konkurence v produktech čínských automobilek.
HAVANA Kubánští ministři, komunističtí funkcionáři a policie vyměňují tuhé řízení Lad za hladkou hydrauliku moderních čínských sedanů Geely CK, které jsou symbolem nového spojenectví ostrova s Pekingem.
Automobily Geely, které se začaly stále častěji objevovat v ulicích Havany, vycházejí ve svém designu z Daewoo a pohání je licenční 1,5litrový motor Toyota. Mají elegantní a stylový vzhled a jsou vybaveny klimatizací, elektrickým ovládáním oken a CD přehrávačem. Zatím jich není mnoho a slouží jako vládní vozidla nebo jako auta k pronajmutí, ale očekává se, že jejich počet bude růst v závislosti na posilování hospodářských vztahů mezi Čínou a Kubou. Už nyní je Čína druhým největším obchodním partnerem Kuby, hned po Venezuele. Podle internetových stránek Miami Herald dodala Geely, která je největší soukromou čínskou automobilkou, do letošního června na Kubu 1500 vozů.
Sami Kubánci však říkají, že jejich láska k Ladám, která je pravděpodobně nejviditelnějším dědictvím spojenectví ostrova se Sovětským svazem v dobách studené války, udrží tato auta na kubánských silnicích. Na „ostrov svobody“ je dodával Sovětský svaz v rámci bratrské pomoci kubánským komunistům. V rámci této pomoci dostala Kuba miliardy dolarů ve zboží nebo přímo v penězích. „Nemyslím, že bude tak snadné nahradit Lady,“ říká automechanik David Pena (39), který nedávno založil kubánský Russian Automobile Club. „Pro nás jsou tato auta jako členové rodiny.“
Pena a desítky dalších milovníků ruských aut se scházejí každý měsíc v Leninově parku na předměstí Havany, kde spolu debatují a předvádějí své vozy. Svou lásku k Ladám demonstrují všemožnými vylepšeními. Někteří například vyložili palubní desku vzácným dřevem, nahradili motor za výkonnější s nadupaným karburátorem, nebo dokonce svařili dvě Lady dohromady, a vytvořili tak limuzínu.
„Naše ženy si často stěžují, protože trávíme s našimi Ladami spoustu času a stojí nás to hodně peněz,“ přiznává Manuel Ares, který je viceprezidentem Russian Automobile Clubu.
Lada, která vychází z Fiatu 124 z roku 1960, se stala doslova kubánským kultem, a to jak pro svou užitečnost, tak i pro svou stálou přítomnost. V současnosti jich místní silnice brázdí přibližně 100 tisíc.
Od sedmdesátých let, kdy na ostrov dorazily první, se tyto automobily, spartánské tak, že nemají ani kryty kol, ukázaly jako dobrá volba pro ekonomicky zkoušenou Kubu. Byly levné a vysloužily si reputaci jako odolná auta, které je možné snadno opravit. „Každý ho může opravit jen s kusem drátu,“ vychvaluje snadnou údržbu Carlos, ostřílený automechanik z Havany. „Když se zeptáte Kubánce, tak vám řekne, že svou Ladu nevymění za nic na světě.“
O správnosti rozhodnutí o změně vozového parku si nejsou jisti ani policisté, kterých se to týká již nyní. „Mění naše Lady za Geely, ale nemyslím si, že budou stejně odolné. To ukáže jedině čas,“ míní policista, který se opíral o svou bílou Ladu během hlídky na molu v Havaně.
Tendence úzkostlivě pečovat o auta je patrná především v zemích, kde je obtížné je získat. A to je i případ Kuby. Legální koupi každého auta musí povolit ministr. Auto ve většině případů, i když si ho koupí soukromník, zůstává majetkem státu. Jedině lidé, kteří nakoupili vozy ještě před revolucí v roce 1959 nebo získali právo si je pořídit za pracovní nebo politické úspěchy, skutečně vlastní svá auta. Kubánci spoléhají na černý trh Na kubánských silnicích proto stále ještě jezdí na 60 tisíc amerických bouráků z padesátých let. V provozu je udržuje pouze šikovnost místních mechaniků.
Těm méně šťastným pak zbývá pouze černý trh, ale i ten je pouze pro vyvolené. Zatímco ti, kteří získali povolení, si mohou koupit novou Ladu v základní verzi za ekvivalent pěti tisíc dolarů, ceny na černém trhu jsou trojnásobné. Prodané auto však i nadále zůstává registrované na původního vlastníka.
Auta na kubánských silnicích věrně odrážejí kubánskou politickou historii s dlouhou sovětskou přítomností, přetrvávajícím americkým vlivem a současnými rostoucími vztahy s Čínou. Brzy by se mohlo projevit i oteplování starého přátelství mezi Ruskem a Kubou. Rusko chtělo na Kubě vybudovat továrnu, ze které by Ladami zásobovalo celou Latinskou Ameriku. Projekt však byl odložen z důvodu ekonomické krize. Nicméně do vybudování továrny chtějí Rusové na Kubu dovážet tisíce nových Lad. Pro mechanika Carlose je to jen potvrzení toho, v co věří. „Lada (na Kubě) nikdy nezemře. Stala se klasikou.“
