Pondělí 9. prosince 2024, svátek má Vratislav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Činnost Babiše směřovala k získání dotace. Čapí hnízdo a Agrofert ale nelze považovat za propojené, píše Šaroch

Státní zástupce Jaroslav Šaroch. foto: ČTK

Praha - Činnost premiéra Andreje Babiše (ANO) a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání padesátimilionové dotace na stavbu Multifunkčního kongresového areálu Čapí hnízdo. Vyplývá to z usnesení o zastavení trestního stíhání, které ve čtvrtek zveřejnilo Městské státní zastupitelství v Praze.
  14:51

Dozorující žalobce Jaroslav Šaroch v něm mimo jiné vysvětluje i to, proč podle něj podniky Farma Čapí hnízdo a Agrofert nelze považovat za propojené. Státní zástupce dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Rozhodnutí o zastavení Babišova stíhání

Podle žalobce je evidentní, že výstavba areálu a jeho následný provoz byly natolik finančně náročné, že příspěvek 50 milionů korun byl dostatečnou motivací pro získání dotace i pro tak finančně silnou skupinu, jako je Agrofert. Projekt navíc neměl zaručenou rentabilitu. „Zcela nezbytné bylo opatření podniku, který by splňoval podmínky pro žadatele o dotaci,“ uvedl v usnesení Šaroch.

Akcie byly prodány předem vybraným osobám

Šaroch uvedl, že ke změně společnosti na akciovou s akciemi na majitele došlo z Babišova podnětu. Usnesení sice jména stíhaných neobsahuje, vyplývá to ale z kontextu rozhodnutí. Anonymní akcie byly následně prodány předem vybraným osobám, tedy rovněž stíhaným Babišovým dětem Adrianě Bobekové, Andreji Babišovi mladšímu a také premiérově partnerce Monice Babišové (dříve Herodesové). Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv.

proč začerněné pasáže?

Odůvodnění šéfa pražského státního zastupitelství Pavla Erazíma:

„Zbylá část rozhodnutí obsahuje citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důvodů. Jejich zveřejnění v současné době brání skutečnost, že se jedná o informace týkající se trestního řízení v rámci oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a trestního řádu rušit rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nižších státních zastupitelství.“

Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové. Účelovým byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi, Martinu Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci.

Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a střeního podniku. Státní zastupitelství už dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala.

DOKUMENT: 90 stran, velká část je začerněna. Státní zastupitelství zveřejnilo rozhodnutí o zastavení Babišova stíhání

Babiš podle Šarocha faktický vliv na společnost neztratil. Šaroch jako příklad uvádí ručení Babišových společností za půjčky na nákup pozemků pro Čapí hnízdo.

Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit. Naopak u Babišových příbuzných a Herodese nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajitit společnosti dotaci.

Šaroch stíhání zastavil zejména proto, že se nepodařilo opatřit důkazy o tom, že by obvinění uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé údaje, nebo by takové údaje zamlčeli. Protože akcie společnosti byly akciemi na majitele, nelze podle Šarocha také prokázat, kdo je v době podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vlastnil.

Žalobce v usnesení napsal, že se během trestního řízení nepodařilo prokázat, že by Farma Čapí hnízdo v době od podání žádosti o dotaci do podpisu smlouvy nebyla nezávislým podnikem. Zároveň nebylo možné ji posoudit jako propojenou s Agrofertem.

Důkazy v kauze Čapí hnízdo nesvědčily o spáchání trestného činu, říká státní zástupce Šaroch

Vycházel při tom z předpisů EU. Proto, aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, totiž musí podniky působit na „stejném relevantním trhu“ nebo na sousedních trzích. Společnost Farma Čapí hnízdo ale v rozhodné době neprodukovala žádné výrobky ani služby, které by mohly sloužit k posouzení toho, jestli firma působila na relevantním trhu s dalšími společnostmi. „K danému období tedy nelze určit společný relevantní trh s jinými podniky,“ uvádí Šaroch v usnesení. Ze stejného důvodu nelze určit ani případné sousední trhy.

Evropský úřad pro boj s podvody OLAF sice podle usnesení dovodil činnost společností na sousedních trzích, ale až na základě skutečné hospodářské činnosti Čapího hnízda v období od roku 2009. „Takovouto analýzou však pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008 nelze argumentovat,“ konstatoval Šaroch. Jinou ekonomickou analýzu, která by se k období vztahovala, nelze podle něj pro podnikatelskou činnost provést.

Podle Šarocha také z předpisu EU vyplývá, že činnosti na stejných nebo sousedních trzích musí společnosti vykonávat fakticky, nestačí tedy pouhá teoretická možnost výkonu činnosti na takovýchto trzích, která by mohla vyplývat například ze živnostenských oprávnení, jež se promítnou v zápisu v obchodním rejstříku.

Žalobce uvedl, že je evidentní, že se skutek, pro který bylo stíhání vedeno, stal. „Avšak s ohledem na shora uvedené jsem rozhodl tak, že jsem títmo usnesením trestní stíhání jmenovaných obvinených zastavil, neboť tento skutek není trestným činem,“ uzavřel Šaroch.

Výběr z usnesení o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo

  • Státní zástupce stíhání zastavil z důvodu, že skutek není trestným činem a zároveň není důvod pro postoupení věci například do přestupkového řízení.
  • Podle žalobce Jaroslava Šarocha je stěžejní otázkou jednak to, zda Farma Čapí hnízdo byla v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, a jednak to, zda obvinění Josef Nenadál a Jana Majerová v žádosti úmyslně uvedli nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje a jestli se ostatní obvinění tohoto jednání úmyslně účastnili.
  • Mimo jiné se nepodařilo dokázat, že Babiš byl skutečným vlastníkem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, ani že působil na řízení a chod společnosti v době údajného páchání trestné činnosti.
  • Kdo byl akcionářem Farmy Čapí hnízdo při předložení žádosti a při podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, není podle Šarocha možné prokázat. Převod akcií na majitele lze totiž provést okamžitě, aniž by bylo doložitelné, kdo je akcionářem. Akcionářská struktura společnosti se podle státního zástupce mohla změnit, a to i vícekrát, ale nejsou pro to důkazy.
  • Shromážděné důkazy nicméně svědčí o Babišově enormním zájmu na výstavbě areálu, stojí v usnesení.
  • Podle státního zástupce je evidentní, že mezi Farmou Čapí hnízdo a společnostmi ze skupiny Agrofert panovaly "zcela nadstandardní vztahy", a to jak po dobu výstavby areálu, tak po dobu jeho provozování až do okamžiku fúze. Tyto vztahy vyplývají například z dohod o budoucí spolupráci a o vedení účetní agendy nebo ze smluv o půjčkách a o poskytování reklamních služeb, uvedl státní zástupce.
  • Šaroch se v usnesení pozastavuje nad tím, že poskytovatel dotace - tedy Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy - uznal Farmě Čapí hnízdo splnění některých zadaných podmínek. Poskytovatel totiž vyžadoval, aby žadatelé podnikali minimálně dva roky a navíc v oblasti cestovního ruchu, což podle Šarocha společnost nesplňovala.
  • Podle žalobce nelze společnosti Farma Čapí hnízdo a Agrofert považovat za propojené ani partnerské, odkazuje při tom na předpisy Evropské unie. Farmu Čapí hnízdo tudíž bylo možné v době žádání o dotaci považovat za malý a střední podnik, pro které byla dotace určena.
  • Aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, musí podniky podle předpisů EU působit na "stejném relevantním trhu" nebo na sousedních trzích. Společnost Farma Čapí hnízdo ale v rozhodné době neprodukovala žádné výrobky ani služby, které by mohly sloužit k posouzení toho, jestli firma působila na relevantním trhu s dalšími společnostmi. Relevantní ani sousední trhy proto nebylo podle státního zástupce možné pro předmětné období určit.
  • Evropský úřad pro boj s podvody OLAF sice podle usnesení dovodil činnost společností na sousedních trzích, ale až na základě skutečné hospodářské činnosti Čapího hnízda v období od roku 2009. Touto analýzou ale nelze argumentovat pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008, konstatoval Šaroch. Jinou ekonomickou analýzu podle něj nelze s ohledem podnikatelskou nečinnost společnosti provést.
  • Podle Šarocha také z předpisů EU vyplývá, že činnosti na stejných nebo sousedních trzích musí společnosti vykonávat fakticky, nestačí tedy pouhá teoretická možnost výkonu činnosti na takovýchto trzích, která by mohla vyplývat například ze živnostenských oprávnění, jež se promítnou v zápisu v obchodním rejstříku.
  • Z kontextu usnesení vyplývá, že činnost Babiše a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání dotace. Podle žalobce je evidentní, že výstavba areálu a jeho následný provoz byly natolik finančně náročné, že příspěvek 50 milionů korun byl dostatečnou motivací pro získání dotace i pro tak finančně silnou skupinu, jako je Agrofert.
  • Anonymní akcie společnosti Farma Čapí hnízdo byly prodány Babišovým dětem Adrianě Bobekové, Andreji Babišovi mladšímu a také premiérově partnerce Monice Babišové (dříve Herodesové). Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv. Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové.
  • Účelový byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi, Martinu Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci. Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a středního podniku.
  • Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit. Naopak u Babišových příbuzných a Herodese nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajistit společnosti dotaci.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!