Donedávna se na facebookové stránce čínské ambasády v Praze objevovaly především zprávy o prezidentovi Si Ťin-pchingovi, rostoucí ekonomice a galerie či videa s pandami. Nyní však místní zastoupení překvapivě zveřejnilo tři texty o „skutečných“ poměrech v okupovaném Tibetu.
Texty pocházejí z loňských komunistických Haló novin a autorem je Ondřej Kosina - novinář píšící převážně pro alternativní servery. V textech tvrdí, že Tibet byl z velké části negramotnou zemí s otrokářským systémem, který se začal ekonomicky vzmáhat až po čínském osvobození.
„Výrazný pokrok byl učiněn na poli školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, sociálního bydlení a dalších veřejných služeb... To je v porovnání s obdobím před rokem 1959, kdy drtivou většinu populace tvořili otroci a nevolníci, obrovský pokrok,“ píše Kosina v jednom ze svých textů sdíleným čínskou ambasádou.
Protibetští aktivisté považují tyto texty za propagandistické. „Myslíme, že se opravdu jedná o klasickou čínskou propagandu. Účelově cílená dezinformační kampaň má jediný cíl – přesvědčit českou veřejnost, jak v Tibetu bylo před ‚osvobozením Čínou‘ vše špatně a jak se teď mají Tibeťané vlastně skvěle. Celé je to samozřejmě nesmysl,“ sdělila serveru Lidovky.cz Marcela Procházková z občanského sdružení Lungta podporující Tibet.
Objektivní historie podle Číny
Čínská ambasáda se prý ale jen snaží „českým přátelům“ ukázat skutečnou a objektivní prezentaci historie a současnou situaci v Tibetu. „Tibet byl vždy čínské území. Je to světově uznávanou skutečností. Nicméně litujeme, že naše dvě země jsou daleko od sebe, což vedlo mnoho lidí v České republice k nepochopení historie a současné situace v Tibetu. Někteří lidé o tom mají dokonce mylnou představu“ odpověděla serveru Lidovky.cz mluvčí ambasády Ťiang Čchao..
Podobná tvrzení z čínské strany jsou standart, tvrdí sinoložka Olga Lomová. „Strašně jim vadí, že by mohli být nahlíženi jako okupanti a kolonizátoři, což v případě Tibetu jsou. Po návštěvě čínského prezidenta ambasádě narostl hřebínek. Asi i proto, že si neumí dost dobře představit, že lidé mohou nahlas říkat něco jiného než prezident,“ míní Lomová.
Podobné politické texty nejsou podle Spolku Lungta nic neobvyklého a objevují se často při pořádání protibetských akcí v Česku. „My podobné aktivity zaznamenáváme i v souvislosti s koordinací akce Vlajka pro Tibet – kdy texty kdosi posílá radnicím, nejspíš ve snaze ovlivnit vyvěšování tibetských vlajek,“ popisuje Procházková. „Takže myslím, že pravděpodobně čínská ambasáda už politické texty do světa vypouštěla i v minulých letech,“ dodává.
Informace o tibetské společnosti plné krutých trestů a nevolnictví jako v evropském středověku jsou častou součástí čínských textů zabývajících se Tibetem. Nedávno se tyto mýty snažil vyvrátit i sinolog a tibetolog Martin Slobodník.
„O nevolnících lze hovořit, ale kromě nich tu byla kategorie thälpa a většina obyvatelstva v tradičním Tibetu patřila do této skupiny, což však nebyli nevolníci a už vůbec ne otroci. Navíc ty vazby závislosti mezi rolníky a jejich pány měly jiný charakter v Centrálním Tibetu a jiný v Amde a v Khame , severovýchodní a východní periferii Tibetské náhorní plošiny,“ napsal Slobodník pro server tibetania.sk.
Protesty za Tibet
Během návštěvy čínského prezidenta v ulicích Prahy protestovala řada lidí s tibetskou vlajkou. Doteď však panuje podezření, že policie proti takovým demonstrantům postupovala zbytečně represivně. Policisté například vtrhli na FAMU či strhávali vlajky z oken budov kolem hotelu Hilton, kde byla ubytována čínská delegace. Policie se hájí tím, že šlo o bezpečnostní opatření a během březnové návštěvy významného státníka prý zásadně nechybovala.