Ačkoliv si zejména na čínskou průmyslovou špionáž stěžuje mnoho států i jednotlivých firem, zveřejnění zprávy BfV v tomto týdnu je poměrně překvapivé. Německo se totiž tradičně snaží zachovávat přátelské vztahy s Čínou a Ruskem. Dokladem může být angažmá bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera u ruského plynařského gigantu Gazprom, které údajně zprostředkoval nedávno odstoupivší ruský prezident Vladimir Putin.
Trnem v oku BfV je rostoucí aktivita ruské rozvědky SWR, vedené od října loňského roku Michailem Fradkovem. Ten se podle zprávy BfV dříve profiloval spíše jako ekonomický expert a nikoliv jako odborník na bezpečnostní otázky. Angažmá Fradkova podle Němců potvrzuje, že se ruská zahraniční rozvědka v poslední době stále více zaměřuje na „posilování ruského průmyslu“.
Znepokojení Německa vyvolává i čínská průmyslová špionáž. Čína stála podle spolkového ministra vnitra Wolfganga Schaubleho za „elektronickými útoky“ na servery státních správ některých západoevropských zemí v loňském roce. Postiženo bylo zejména Německo, kde servery některých firem a vládních institucí byly napadeny viry, které podle zjištění BfV byly rozesílány právě z Číny.
Ačkoliv BfV nezveřejnila, které konkrétní německé firmy v nedávné minulosti čelily zahraničním špionům či jaké informace mohly uniknout, poukázala na rozdílné praktiky zahraničních špionů při sběru citlivých průmyslových dat. Číňané se podle BfV orientují zejména na elektronickou špionáž vedenou přes internet.
Naopak Rusové využívají klasické metody prostřednictvím agentů infiltrujících jednotlivé podniky. Mezi agenty jsou přitom i zahraniční experti či studenti působící na stážích v německých firmách, jak uvedla BfV.
