* Kardinál Vlk poslední dva roky opakuje, že se mu v úřadě „nepodařilo téměř nic“. Není redukce arcibiskupské role na politickou dohodu nešťastná?
Myslím, že se mu toho moc nepovedlo ani na té pastorační a „misijní“ úrovni. Docela mě jeho upřímnost příjemně překvapila, já jsem to četl jako jeho celkové hodnocení vlastní práce, nejen politické. Máte pravdu, že Vlk byl až moc politická figura, že jsme o něm většinou slyšeli v souvislosti s církevním majetkem. Ale to je koneckonců také jeho pastorační prohra. Že nedokázal novinářům prodat i něco z toho, kvůli čemu tu církev vlastně chce být.
* Oslava Dominika Duky coby diplomata schopného domluvit se s politiky jen potvrzuje dojem, že pro církev je teď prvořadé majetkové a právní vyrovnání. Je to opravdu tak důležité? Nestanou se z farářů správci konkurzních podstat?
Upřímně řečeno si myslím, že oni už tak padesát let většinou jsou správci různých zkrachovalých podstat. Česko je plné kostelů, z nichž každý potřebuje údržbu a ochranu a některé lidem padají na hlavu. Ať jsou ty nemovitosti církve, nebo čí, tak tohle je velká potíž. Dosud jako by stát říkal „my jsme vám kdysi ty lesy a polnosti sebrali a za to budeme platit farářům mzdu ze státního rozpočtu“. Je to trochu ponižující a nejisté na obě strany. Kdyby se dohodli na vrácení, tak pojede každý za své a bude víc naplněn požadavek odluky státu a církve.
* Co je vlastně „úkolem církve“, respektive jejích předáků? Lze tenhle úkol nějak vyvodit z Písem?
Z bible víme, že historicky se církev vyvinula ze skupiny posluchačů a přátel Ježíše Nazaretského, kteří kdysi před skoro 2000 lety v Jeruzalémě uvěřili, že jejich učitel a přítel i po své smrti nějakým způsobem žije, je s nimi a pomáhá jim být lepšími. Tuhle paradoxní víru, že popravený venkovský disident se stal v nebi králem a zve své přátele k sobě, nazvali „radostná zvěst“, řecky evangelium. A považovali za své poslání toto evangelium šířit mezi lidmi a sami je žít. To tedy byly hlavní úkoly nejstarší církve: na jedné straně šířit a obhajovat svou víru v Boha a Ježíše, na druhé straně lidem umožňovat podle víry žít. Tak zní teorie. V praxi pak církev narostla, stala se superkorporací. Dnešní Microsoft je hadr proti církvi na vrcholu moci. A moc korumpuje – a také občas odvádí od hlavního poslání a zapojuje lidi do politických bojů navenek a do intrik uvnitř.
* Představuji si, že nejvyšší katolík má být osoba s nejvyšším charismatem, která strhne půl národa k následování Krista. Proč jsou v čele velkých církví místo proroků úředníci?
Protože se církev stala více méně úřední institucí. Není v tom sama, časem to postihuje většinu organizací. Základní výklad tohoto jevu podal už před sto lety Max Weber. Na svém počátku může organizace být nesena charismatem svého zakladatele, je spontánní a otevřená změnám. Ale charisma nelze dědit. Jakmile tedy dochází ke generačním výměnám, je potřeba struktury a pravidla ustálit a podřídit nějakému řádu, a to se právě děje byrokratizací. Vezměme si třeba dějiny různých států: na počátku často stojí charismatické postavy, silné osobnosti schopné vnutit svou vůli lidem. Bismarck, Lenin nebo Mao Ce-tung. Ale dál pak vidíme zavedené instituce řízené byrokraty a technokraty: Merkelová, Andropov nebo Chu Ťin-tchao. Církev v tom není výjimkou.
* Říká se, že špičkový teolog Ratzinger je trochu zděšen ze vzdělanostní úrovně českého kléru, což byl prý i argument pro intelektuála Duku. Může na tom něco být?
Určitě. Citelný rozdíl ve vzdělanosti českého a německého kléru se pociťoval jako problém už před sto lety a časem se nelepší, spíš naopak, vzdělanostní mezera z doby komunismu je znát. Nedávné problémy pražské katolické teologické fakulty to také naznačují. Jsou samozřejmě výjimky, ale obecně by čeští kněží potřebovali víc číst, diskutovat a přemýšlet. Jak o své teologii, tak i obecně o ostatních vědách. Na jejich obranu musím říct, že jim toho na hřbet nakládají docela dost, na objem práce jich je totiž málo.
