Církev nemá na péči o kostely

V řadě kostelů, symbolech historie, se nesloužila mše už desítky let. Církev nemá na jejich údržbu prostředky. Často je proto, byť s nelibostí, předává do rukou soukromníků.

„Bráníme se tomuto trendu, ale patnáct let neřešená situace s navracením majetku a potíže s financemi se na stavu objektů zdevastovaných už za komunismu dál podepisuje,“ prohlásil konzervátor pražské katolické arcidiecéze Vladimír Kelnar.

Podle něho by církev za příznivější situace prodej nebo předání kostelů nikdy nepřipustila. V Praze přešel do soukromých rukou například kostel sv. Anny v klášterním komplexu poblíž Anenského náměstí. Stavba ze čtrnáctého století funguje jako kulturní centrum s názvem Pražská křižovatka. Její rekonstrukci financovala Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Kulturní instituce sídlí také v dalších třech pražských svatostáncích. V kostele sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera provozuje od roku 1993 galerista Miroslav Smolák Galerii Miro, kostel zasvěcený sv. Máří Magdaleně na Malé Straně funguje poslední tři roky jako České muzeum hudby, součást Národního muzea.

Kostel sv. Šimona a Judy v Dušní ulici využívá jako koncertní síň Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Církev nezná termín odsvěcení, posvátnost budovy tak nelze nijak zrušit. Při převodu kostelů proto může církev jen doufat, že se využijí počestným způsobem. To se zřejmě nedělo v kostele sv. Michaela Archanděla v Michalské ulici.

Získal ho v roce 2005 soukromý majitel, který tu pořádal multimediální show. Nyní chce kostel přeměnit v nákupní centrum. „Nemáme nástroj, jak nového majitele od těchto plánů odradit, můžeme na něho jen apelovat,“ řekl Kelnar.

Podle něho se církev často musí kostelů zbavovat i proto, aby se nedostala do střetu se zákonem nebo s památkáři. Je totiž povinností majitele památky o ni řádně pečovat.