JERUZALÉM Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě stojí na místě, kde byl podle křesťanů ukřižován a uložen do hrobu Ježíš Kristus. O správu místa, které každoročně navštíví stovky tisíc turistů, se dělí šest křesťanských církví, z nichž každá slouží bohoslužby v jiné části chrámu. Kvůli jejich neshodám, které brání údržbě, teď hrozí pád střechy kaple Svaté Heleny, jež patří arménské církvi, uvedl server BBC.
Stojí tam přitom klášter, jenž od roku 1808 obývají mniši z etiopské církve. V izraelské technické zprávě se konstatuje, že klášter Deir al Sultan a část střechy pod ním jsou ve špatném technickém stavu, mohou se zřítit a ohrozit lidské životy.
Nutnou opravu, kterou by byla ochotna financovat izraelská vláda, blokuje spor etiopské a koptské církve, které se přou o vlastnictví kláštera. V objektu sice žijí vyznavači etiopské církve už 200 let, na kontrolu nad ním si ale dělají nárok vyznavači koptského řádu. Otec Antonias al-Oršalamy z koptské církve spor vysvětluje takto: „Etiopané tu odjakživa pobývali jako naši hosté, ale pak se chtěli zmocnit i kontroly nad klášterem.“ Hovoří o jedné noci roku 1970, kdy se koptští mniši modlili v hlavním chrámu a Etiopané s pomocí izraelské policie vyměnili zámky u vchodů a dostali klíče. Izraelský soud sice rozhodl, že se kontrola musí navrátit Koptům, ti ale nic nevymáhali, a klíče tak stále mají Etiopané. Spory mají i další obyvatelé chrámu – vyznavači římskokatolické, arménské, ortodoxní a syrské církve. Profesor jeruzalémské biblické školy otec Jerome Murphy O’Connor říká, že vše je „nemravné a naprosto nekřesťanské“.
O tom, jak zarytá jsou stanoviska jednotlivých církví, svědčí žebřík, jenž je opřený o okno pod římsou nad hlavním vchodem do chrámu. Z výnosu osmanského sultána z roku 1757 vyplývá, že obě okna patří arménské církvi, která je odpovědná za jejich opravu, zatímco římsa pod nimi náleží řecké ortodoxní církvi.
Ani jedna z nich ale není ochotna žebřík odklidit. V 19. století musel být dokonce původní, shnilý žebřík nahrazen novým. O jeho původu a účelu se lze dočíst mnoho legend. Jisté je to, že tam stál už před rokem 1852 a je stále v pozici, na níž jej zachycují staré fotografie, kresby i rytiny.
