Zákaz využívání některých nebo všech divokých zvířat v cirkusech platí v Rakousku, Chorvatsku, Řecku, Kypru, Nizozemsku, Portugalsku a Švédsku. Brzy by se mohlo připojit i Slovensko, Bulharsko a Itálie. Jeden z největších amerických cirkusů zrušil letos v květnu po 145 letech taneční číslo slonů a chobotnatce umístil do rezervace. Převozu do rezervace se dočkalo i na 30 lvů z latinskoamerických cirkusů.
Velký americký cirkus zrušil po 145 letech vystoupení slonů, nyní je chce chránit |
V Česku se zatím nic podobného nechystá, návštěvnost je podle principálů největších českých cirkusů stále solidní. Nezisková organizace Svoboda zvířat se proto snaží nastolit toto téma u veřejnosti. Podle ní je takovéto využívání zvířat pro peníze a zábavu neetické, v 21. století jde navíc o přežitek. Vybaveni peticemi a letáčky protestují i před samotnými cirkusy.
Medvěd na motorce
Principál Jiří Berousek mladší ale s protesty nesouhlasí. „Žijeme v demokratické zemi a pokud se jim to, co děláme, nelíbí, ať k nám nechodí. Komu se to líbí, přijde. Přeci nám nemůžou zakázat dělat něco, co děláme dobře už sedm generací a dodržujeme přitom všechny české i evropské vyhlášky. Oni o tom absolutně nic nevědí. Řeknou vám, že není přirozené, že medvěd jezdí na motorce, ale pro lidi před pěti sty lety taky nebylo přirozené jezdit na motorce,“ argumentuje proti protestům Berousek, jehož rodina se právě drezurou medvědů proslavila.
Lachtan uhynul při převozu vedrem, veterináři jedou cirkus zkontrolovat |
„Jediný důvod existence cirkusu se zvířaty je ten, že pánům cirkusákům z toho tečou peníze. Odvolávat se na tradice není argument, ty se v průběhu let mění. To, že cirkusy dodržují vyhlášky a zákony, je jejich povinnost a ne přednost. My si však myslíme, že zákony a vyhlášky nejsou dostačující,“ opanuje Veronika Rajnišová ze Svobody zvířat.
Týrání nebo nevhodné ustájení zvířat v cirkusu se v Česku v posledních letech neprokázalo. „Cirkusy jsou hodně na očích a jejich provozovatelé si dávají hodně záležet na tom, aby nezavdaly veřejnosti žádnou záminku k stížnostem. Nemůžou si to dovolit, cirkus je živí,“ říká vedoucí oddělení péče o pohodu zvířat Vít Čtvrtníček z Krajské veterinární správy Jihomoravského kraje s tím, že v rámci každého kraje se provádí vždy jedna kontrola ročně a to v prvním okrese kraje, kam cirkus zavítá, po zbytek roku má už v kraji cirkus jen ohlašovací povinnost.
  |
Podle Berouska se kvalita českých cirkusů různí a právě ty nekvalitní hází špatné světlo na jeho profesi. Za spokojeností svého zvěřince si stojí. „Naše zvířata mají nejlepší veterinární péči a krmení, dostatek pohybu a pravidelný trénink. Jediné, co jim nemůžeme dát je ta volná příroda a to my přiznáváme. Je ale dokázáno, že pokud se zvířata množí, tak se mají dobře, my ročně odchováme více než 15 kusů mláďat z našeho sto členného zvěřince. Letos se nám narodila tři medvíďata a to trojčata nejsou běžná. Třikrát jsem byl v Africe - Keni a Tanzanii - na školení o afrických zvířatech,“ uvádí Berousek.
Aktivisté zachránili přes třicet lvů. Z cirkusů putovali do přírodní rezervace |
Vadí mu hlavně způsob protestů proti cirkusům. „Kolikrát návštěvníci letáček nechtějí a oni jim ho nutí. Mají na nich navíc obrázky, které s námi nemají absolutně nic společného,“ říká.
„Přiznáváme, že nemáme konkrétní video nebo fotografie, jak jsou zvířata týrána a ani neříkáme, že celá cirkusová problematika se týká pouze mlácení zvířat kovovou tyčí. Obecně povaha cirkusu zvířatům neprospívá. Během představení hraje hlasitá hudba a všude kolem se to blyští. To že se zvířata v cirkusech množí není známka kvalitního cirkusu. Cirkusy množí zvířata proto, aby je drezírovala a využívala je při svých vystoupeních nebo je prodávala do jiných cirkusů,“ nesouhlasí Rajnišová.
Bič na efekt
Berousek není jediný, kdo považuje aktivity ochránců zvířat za přehnané. „Návštěvnost máme permanentně slušnou. Zvířata jsou u nás na prvním místě a my máme stálou klientelu, která to ví. Bič je v manéži spíš na efekt, zvířata se vychovávají úplně jinou metodou, o které tito aktivisté ví houbelec. Naopak, popisují metody z patnáctého století,“ říká Hynek Navrátil, principál cirkusu Humberto, který se chlubí senzací – drezurou afrických slonů.
Asi šest desítek aktivistů se sešlo i 3. června na pražském Černém mostě před šapitó cirkusu Andres na akci pořádané organizací 269Life. Svoboda zvířat pomáhala s propagací. Součástí poklidného setkání bylo i představení, při kterém se jedna z protestujících oblékla do kostýmu kočkovité šelmy a další z účastníku naznačoval bití deštníkem. Na cedulích byla vyobrazena divoká zvířata jako opice, tygři a lvi. „Byli jsme připraveni šířit osvětu a přesvědčovat lidi, aby do cirkusu nešli. K našemu překvapení jsme neměli moc koho přesvědčovat, protože do cirkusu přišlo jen velmi málo lidí, což je skvělá zpráva,“ popisuje Rajnišová. Manželka ředitele cirkusu Anna Alešová to ale vidí jinak. „Návštěvnost byla průměrná, lidé spíš nechtěli chodit kolem nich, protože tam měli velké psy. My navíc máme v cirkusu jen domestikovaná zvířata. Papoušky, oslíky, koně, kozy, velbloudy a lamy,“ říká Alešová. „Bez zvířat by to ani nebyl cirkus. Nemáme rozpočet jak Cirque du Soleil. Kdo nám zaručí, že bez zvířat nezkrachujeme? A kam by jsme je po zákazu dali?“ uzavírá Alešová.
