Francouzský dobový operní žánr opera-balet měl hlavně pobavit. Ve svěžím provedení Les Arts Florissants s šarmantní elegancí záměr vychází i dnes: exotické „mimoevropské“ prostředí koloniálních „Indií“ – Turecka, Peru a Severní Ameriky – sloužilo k rozehrání tří příběhů lásky, která sice musí překonat řadu nástrah, ale vždy ústí do šťastného finále.
Pozitivní poselství o síle lásky bylo neseno souladem hudby, zpěvu a obsahu. Soubor působil jako celistvý živoucí organismus, sjednocený citovým angažmá všech, kteří, díky svému šéfovi Williamu Christiemu, přijali a vstřebali „podnikovou identitu“ souboru staré hudby, beze zbytku ji naplnili, a hlavně předali publiku. Právem by měli být vyjmen o v á n i všichni hráči orchestru i zpěváci sboru. Výborně vybraní mladí sólisté z různých koutů světa ostatně dávali neokázale najevo, že chápou a přijímají svou pozici nejvíce viditelné součásti celku. Všichni měli vynikající hlasovou techniku a nosné vyrovnané hlasy, nehledě k dokonalé výslovnosti zpívané francouzštiny. I při koncertním provedení mimikou, gesty i drobnými akcemi výstižně dotvářeli své postavy (na snímku arménská sopranistka Juliette Galstianová v roli křesťanské dívky Emílie v tureckém zajetí).
Multižánrový festival Struny podzimu, který si již vydobyl výraznou pozici, ve svém letošním programu nabízí v Českém muzeu hudby ještě další, zcela odlišný vokální fenomén, který je ovšem u nás vzácnou lahůdkou – zemitý zpěv čtyř mužů souboru Tenores di Bitti, kteří uchovávají unikátní sardinský polyfonní vokální hrdelní zpěv s chvějivým prozníváním alikvotů, tradici, která sahá až do třetího tisíciletí před naším letopočtem.
HODNOCENÍ LN ***** Jean-Philippe Rameau: Les Indes galantes (Galantní Indky)
Dirigent: William Christie Les Arts Florissants, Národní divadlo, 1. listopadu 2008
