Policie dříve uvedla, že za loupeží stála skupina Vyborg, která se specializuje na přepadání obchodů se šperky a má na svědomí také vyloupení klenotnictví v Pařížské ulici z roku 2014. „K tomuto soudní senát nepřihlížel. Dokud neexistuje pravomocné rozhodnutí o tom, kdo z osob se podílel na loupežném přepadení z roku 2014 a na loupeži v Maďarsku, kterou zde také zmiňovala státní zástupkyně, platí tady presumpce neviny,“ zdůraznila soudkyně Monika Křikavová.
Prodejnu v Široké ulici přepadla v poledne 23. února 2016 trojice mužů - podle rozsudku jimi byli Marian Karlovas, Jurij Anatoljevič Pučkov a Andrej Istratov. Do obchodu podle obžaloby nejprve vstoupili první dva, přičemž Karlovas si nechal od prodavače předvádět zboží. Po příchodu Istratova pak trojice napadla oba přítomné zaměstnance a spoutané je zanechala v zázemí obchodu. Jeden prodavač z útoku vyvázl s tržnou ranou pod okem, druhý skončil v nemocnici se zlomenou čelistí a otřesem mozku.
Lupiči sebrali 29 kusů hodinek
Lupiči, jejichž počínání v obchodě zachytily kamery, sebrali 29 kusů hodinek a z místa odešli pěšky. Další tři obvinění - Alexej Ložečnikov, Vitalij Komarovskij a Petr Odinokov - jim podle verdiktu pomáhali s koordinací činu, s příjezdem na místo a s odvozem lupu.
Z šesti obžalovaných, kteří pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu a mají ruské nebo německé občanství, se hlavního líčení účastnili jen čtyři. Pučkov a Istratov jsou na útěku, podle státní zástupkyně zřejmě v Rusku. Členům skupiny hrozilo osm až 15 let vězení, žalobkyně pro ně požadovala potrestání v dolní polovině sazby. Soudní senát však u tří mužů zvolil trest pod sazbou - Odinokov si má odpykat šest let, Karlovas čtyři a spolupracující obviněný Komarovskij ještě o rok méně. Istratova, Pučkova a Ložečnikova poslal senát za mříže na osm let.
Nižší trest u Karlovase, který v prodejně udeřil pěstí jednoho z prodavačů, zdůvodnila soudkyně tím, že zadlužený podnikatel dostal doma v Rusku „nabídku, která se neodmítá“ - buď účast na trestné činnosti k odmazání jeho dluhů, nebo ohrožení života jeho blízkých. „Domníval se, že bude působit jako nátlaková osoba vůči někomu, kdo dluží. Až v den, kdy se loupež odehrála, pochopil, oč jde, a už z toho nebyl schopen vycouvat,“ popsala. Podle ní byl muž na nejspodnější příčce pyramidy organizovaného gangu a netušil, kdo jej řídí.
Soudkyně nevyhověla požadavku státní zástupkyně, aby státu propadly částky v různých měnách, které měli obžalovaní u sebe v době svého zadržení. „Mohlo jít o peníze, které dostali jako odměnu za loupež. Nicméně, co si budeme nalhávat - zřejmě jsou to jediné prostředky, z nichž bude možné uspokojit poškozené,“ vysvětlila.
