Olomoucký vrchní soud ve čtvrtek nepotvrdil jen to, že centrum funguje nezákonně. Rozhodl také o jeho likvidaci. Určený likvidátor zajistí, aby konzulát přestal vyvíjet činnost. Lisková při čtvrtečním odvolacím řízení nevyloučila, že se obrátí k Nejvyššímu soudu. Případné dovolání však nemá odkladný účinek. Současně připustila založení jiného spolku zaměřeného podobným směrem.
Členka Národní domobrany to nevzdala, dál bojuje o doněcký ‚konzulát‘ v Česku |
Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky spustilo svou činnost jako spolek v září 2016 v Ostravě. Jeho smyslem bylo prohlubovat vzájemné ekonomické vztahy, sbližovat představitele samospráv obou zemí či zprostředkovat pomoc obyvatelům doněcké republiky. Lisková vystupovala jako honorární konzulka s pověřením od doněckých politických autorit, separatistickou zemi na východní Ukrajině vzešlou z rusko-ukrajinského konfliktu přitom drtivá většina světového společenství včetně Česka neuznává.
Při založení spolku Lisková avizovala, že svou aktivitou bude tvořit opoziční linii oficiální české zahraniční politiky. „Dělám paralelně vedle naší vlády politiku v mezinárodním měřítku, kterou považuji spolu s většinou našich občanů za smysluplnou, a která má i v zahraničí velmi pozitivní ohlasy,“ řekla třeba serveru rukojmi.cz
Zrušení centra inicioval Zaorálek
Tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka tím popudila. Zaorálek obratem inicioval právní kroky, aby fungování centra zarazil. Vídeňská úmluva o konzulárních stycích ukládá, aby obdobná diplomatická centra měla posvěcení přijímacího státu. Lisková si však z povahy svého postoje povolení od tehdejšího kabinetu Bohuslava Sobotka neopatřila.
Olomoucký vrchní soud ve čtvrtek potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který spor ministerstva a Liskové rozhodoval v prvním kole. Ostravský soud vynesl původní verdikt loni v červnu. Lisková se proti tomu odvolala. Odvolací instance se ale ztotožnila s argumenty, které předestřela ostravská soudkyně Marcela Kernbachová.
  |
„Účel spolku a jeho prezentace Nelou Liskovou vůči veřejnosti je z hlediska věcného vymezení činností, která je totožná, případně se svým obsahem v mnoha aspektech překrývá s konzulárními funkcemi, které jsou dle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích svěřeny orgánu veřejné moci, jímž je konzulární úřad, nikoli spolek,“ napsala soudkyně do rozsudku, jejž má server Lidovky.cz k dispozci.
‚Pseudokonzulát jako nástroj ruské politiky‘
Podle Jakuba Jandy z think tanku Evropské hodnoty mapujícího proruské aktivity na českém území Lisková svým centrem chtěla v první řadě poslat vzkaz do Ruska. „Samotný pseudokonzulát posloužil jen jako nástroj ruské zahraniční politiky s cílem vytvořit dojem, že ruské okupační síly na ukrajinském území snad někdo v civilizovaném světě uznává jako legitimní stát. Zde byla primárním cílem vnitřní legitimizace Putinova režimu uvnitř ruskojazyčného prostoru,“ sdělil serveru Lidovky.cz Janda.
Jako rizikovou vnímá Janda jinou aktivitu Liskové. Je totiž členkou rady iniciativy Národní domobrana. Deklarovaným cílem sdružení s buňkami v šesti krajích je garantovat bezpečnost obyvatel Česka bez ohledu na to, že stát má k dispozici vlastní ozbrojené a bezpečnostní složky. Ministerstvo vnitra Národní domobranu zmiňuje ve výročních zprávách o extremismu jako bezpečnostní riziko.
„Podobné bojůvky sloužící ruským zájmům jsme například viděli na Ukrajině a v jiných státech. Klíčové je to, jak moc se daný demokratický stát brání, tedy jaké právní nástroje je schopen proti těmto extremistickým skupinám nasadit. Zatím jde spíše o skupinu amatérů, nicméně do budoucna tato skupina může být více nebezpečná,“ varuje Janda.
