Odborům vadí to, že ministerstvo kultury materiál při jeho vzniku neprojednalo v pracovním týmu tripartity pro kulturní otázky. Požadují ho probrat se sociálními partnery a dopracovat, sdělil v pátek za ČMKOS Radek Holodňák.
„Návrh jsme probrali s odbory přímo uvnitř ministerstva kultury. Debata s odbory našich příspěvkových organizací nás čeká v příštích týdnech a jejich připomínky chceme slyšet,“ uvedl pro iDNES.cz ministr Klempíř.
Odbory ocenily Klempířovu snahu vyjednat pro rozpočet ministerstva kultury pro příští rok o 3,42 miliardy korun více než letos. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun, pro příští rok resort žádá zhruba 21 miliard korun.
Pro období 2028 až 2030+ však odborům konkrétní částky v navrženém dokumentu o kulturní politice chybějí. „Strategie do roku 2030 nemůže finančně končit rokem 2027. Pokud vláda neschválí ani požadovaných 3,42 miliardy, znehodnotí svůj vlastní dokument prakticky ještě předtím, než se začne naplňovat,“ řekl prezident Unie orchestrálních hudebníků a mluvčí odborových svazů působících v kultuře Jiří Dokoupil.
„Pro mě je ale teď nejdůležitější finančně posílit především naše rezortní organizace a zvýšit platy jejich zaměstnanců. Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie a další jsou výkladní skříní české kultury a stát za ně nese přímou odpovědnost. Jejich možnosti získávat prostředky z jiných zdrojů jsou navíc omezené. Proto chceme v příštím roce posílit naše příspěvkové organizace o 850 milionů korun, z toho 400 milionů přímo na platy,“ reaguje Klempíř.
A dodává: „Jak vážná situace je, ukazuje třeba Národní divadlo. Průměrný plat jeho zaměstnanců je dnes kolem 51 tisíc korun, zatímco průměrná mzda v Praze je kolem 68 tisíc. Zaměstnanci naší první scény jsou tak zhruba na 75 procentech pražského průměru. Nemůžeme chtít špičkovou kulturu a současně lidi, kteří ji vytvářejí, dlouhodobě podhodnocovat.“
Odbory upozornily na to, že loni v říjnu vládou Petra Fialy (ODS) schválená Státní kulturní politika 2026-2030+ vznikala u kulatých stolů a odbornými diskusemi. Měla přežít střídání vlád. Svůj nový materiál nynější vedení ministerstva předložilo k připomínkování sociálním partnerům až jako hotový návrh.
„Ministr Klempíř zahodil výsledek široké odborné debaty a místo nadstranické strategie předložil program jedné vlády. O lidech v kultuře se znovu rozhodovalo bez lidí v kultuře. Pokud bude každé nové vedení ministerstva začínat od nuly, žádnou dlouhodobou kulturní politiku mít nikdy nebudeme,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.
Klempíř ale reaguje: „Tohle je stav, který jsme zdědili po minulé vládě, a chceme ho napravit. A není to jen náš pohled. Sama ČMKOS ve svém stanovisku říká, že financování zaměstnanců státních kulturních organizací je dlouhodobě neudržitelné.“
Málo připomínek, pochvaluje si Klempíř
Klempíř návrh opakovaně hájil. Podle něj má vláda nejen právo, ale především odpovědnost říct, jaké jsou její priority. Ve čtvrtek na síti X ministr uvedl, že v meziresortním řízení se k němu sešlo 108 připomínek, což je nejméně z dosavadních státních kulturních politik. Meziresortní připomínkové řízení skončilo 11. srpna, odborná veřejnost může podle sdělení podávat připomínky do 25. srpna. Jen ČMKOS podala 11. srpna 29 zásadních připomínek.
Dokument si podle odborů klade za cíl zvýšit odměny lidí působících v kultuře, neobsahuje však ani harmonogram úpravy tarifů, ani mechanismus jejich valorizace. Pro rok 2027 ministerstvo požaduje 400 milionů korun na zvýšení platů zaměstnanců svých příspěvkových organizací. Netýká se to však krajských a městských divadel, orchestrů, muzeí, galerií a knihoven ani nezávislé kultury.
ČMKOS požaduje, aby ministerstvo kultury návrh před předložením vládě projednalo se sociálními partnery a zásadně dopracovalo. Vedle odměňování, ochrany zaměstnanců a dlouhodobého financování chce vyjasnit pravidla spolupráce státu se samosprávami. Odbory také navrhly zahájit práci na vzniku obecného zákona o kultuře, který Česko nemá.
