Ve chvíli, kdy občanská letargie dosahuje největších rozměrů za posledních dvacet let, ptá se redaktor Ondřej Aust signatářů Otevřeného dopisu 100 osobností politikům: „Co vlastně chce sto rozhořčených?“
Podsouvá signatářům osobní zájmy v České televizi – přitom stačí znovu se podívat na jejich seznam z jiného úhlu: kdo tam NENÍ podepsán. Tam najde inspiraci pro své podezření, kdo nechce o „osobní zájmy“ v ČT přijít. Žádná petice nemůže být rozsáhlým návodem k řešení, tím spíše když je adresována těm, kteří dobře vědí, co se za jednotlivými výtkami skrývá.
Esenbák a milicionář Stačí připomenout, jakým výběrovým řízením prošel a jakou kvalifikaci má druhý nejmocnější muž v ČT, bývalý příslušník SNB Vladimír Karmazín, jak se Rada ČT stavěla k několikaletému nedodržování zákona a skandálu s milicionářskou minulostí Františka Lamberta, jakým výběrem prošel ředitel programu v Brně, jakou kreativní osobností je ředitelka programu v Praze, kolik programových ředitelů se tam za současného vedení vystřídalo a jak znovu narostl počet zaměstnanců. Koncesionářský poplatek, vyšší než zdravotnické poplatky, musí platit všichni, i když si veřejnou službu (na rozdíl od zdravotnické) neobjednali. Podle zákona o ČT má být rada orgánem nezávislým na politických tlacích a zájmech. Ovšem tím, že si zákonem dali politici právo volit členy rady, si vytvořili možnost své zájmy a vliv v ČT uplatnit prostřednictvím těch, které zvolili. Tvrdí, že to nedělají. Proč pak všechny pokusy o skončení hry na nezávislost radních přijetím nového zákona léta končí v koši?
Infantilní povídání Pokud jsou v Radě ČT bývalí zaměstnanci, kteří ČT museli opustit kvůli podezřením ze střetu zájmů, marketingoví šéfové zájmových organizací nebo lidé bezelstně přiznávající, že televizi moc nerozumí, jak se pak můžou do výběrového řízení přihlásit skutečná osobnost nebo špičkový manažer?
Dokázala by Rada ČT takového člověka vůbec rozeznat? Vždyť i před šesti lety neuspěl zkušený mediální odborník, ale kandidát s infantilním povídáním o svém dítěti, které ho vyslalo, aby televizi pomohl.
Zrušení výběrového řízení nemůže provoz České televize ohrozit. Ještě před pár lety měla pět nebo šest ředitelů. Teď jich má třináct. Snad těch dvanáct ředitelů není tak neschopných, aby nezvládli za pár měsíců případného „bezvládí“ to, co zvládali s jedním nevýrazným kolegou navíc.
O autorovi| Fero Fenič režisér a producent, Autor je signatář Otevřeného dopisu
