Fosgen je podobně jako yperit jedovatý bojový plyn, který byl poprvé použit za první světové války. V šumavském národním parku podle korigovaného vyjádření poslance Filipa Turka přímo neuniká, ale mohl by vzniknout reakcí jiných látek při požáru.
Co je fosgen?
Fosgen byl v první světové válce v boji použitý jen několikrát, ale zato s ničivými účinky. Chemicky jde o sloučeninu chloru, která má při běžných teplotách podobu bezbarvého plynu. Jeho chemická značka je COCl2. Na lidský organismus působí toxicky hned na několika úrovních. Napadá plíce, pokožku a také oči.
Při styku s vodou, a tedy i s vlhkou tkání lidského těla, u něj dochází k hydrolýze, což znamená, že se rozkládá na jiné sloučeniny. Vzniká přitom mimo jiné kyselina chlorovodíková, což je podobné jako u yperitu. Obdobné je také to, že rozkladné produkty ničí buněčné membrány. Při vdechnutí dochází k poničení plicních buněk, vzniku edému, hromadění tekutiny a kolapsu dýchání.
Může být fosgen v půdě?
Fosgen patří na seznam zakázaných bojových látek. Vyrábí se ale pro účely v chemickém průmyslu a podle Wikipedie je snadno dostupný. Používá se například při výrobě matrací, izolací, lepidel či krytů elektroniky. V hotových výrobcích už ale fosgen obsažen není a není ani pravděpodobné, že by se dostal do půdy.
I kdyby k tomu nějakým způsobem došlo, z půdy by se vypařil, případně by se ho část hydrolyzovala na oxid uhličitý a kyselinu chlorovodíkovou. „V zemi mohou ležet snad chlorovaná rozpouštědla, ze kterých fosgen teprve vznikne – a k tomu je potřeba oheň, žhavý kov nebo ultrafialové záření,“ uvádí český web VTM zaměřený na vědu, techniku, vesmír, dopravu a nové technologie.
Co dělá fosgen v lidském těle?
U organismů vystavených fosgenu bývá příčinou smrti plicní edém. Kromě toho ale fosgen poškozuje (poleptává) i kůži a oči. Když ho v roce 1915 nasadili Němci u Yper (po nichž získal název známější yperit), zasáhl 1 069 vojáků, z toho téměř 120 zemřelo. Stal se tak nejsmrtelnější chemickou zbraní první světové války.
Za objevem tohoto nebezpečného plynu stojí anglický chemik John Davy, který ho syntetizoval a popsal v roce 1812. Populárně vědecký web VMT uvádí, že Davy nechal v uzavřené nádobě na slunečním světle směs oxidu uhelnatého a chloru. Světlo spustilo reakci, která se navenek projevila vymizením zelenožluté barvy chloru. Davy pak výslednou sloučeninu, zrozenou díky světlu, pojmenoval podle řeckých slov Phos (světlo) a Gennaó (rodit).
Proč je fosgen tak nebezpečný?
Toxický plyn je nebezpečný i proto, že jeho účinky se dostavují se zpožděním. Může trvat hodiny i den. Tkáně zasahuje postupně, teprve pokud člověk přežije dva až tři dny po zasažení, má velkou šanci na přežití.
Jeho záludnost spočívá i v tom, že je neviditelný a téměř není cítit. Ve vyšších koncentracích páchne jako zatuchlé seno či nezralá kukuřice. Člověk zápach ale zaznamená až ve chvíli, kdy je překročena smrtelná koncentrace.
Na rozdíl od yperitu se rychle rozptýlí, jeho použití se tak dá hůře prokázat.
Ministr Igor Červený o nebezpečných látkách na Šumavě:
