Úterý 7. prosince 2021, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Co je zadarmo, toho si nevážíme

Česko

S náměstkem ministra zdravotnictví O REFORMĚ

S duší reformy, náměstkem ministra zdravotnictví Pavlem Hroboněm, o důvodech změn

* LN Říká se, že správná reforma musí bolet. Co bude lidi bolet na reformě zdravotnictví?

Zavedení regulačních poplatků samozřejmě není příjemné. Nikomu se nechce platit, když dříve nemusel. Je to ale jen dočasná nepříjemnost. Ty částky nejsou nijak ohrožující a za pár let nám všem přijde zaplatit alespoň něco málo za zdravotní služby stejně normální, jako když si dnes v lékárně kupujeme vitamíny. Všechna další chystaná opatření, jako je jasný nárok na zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění, konkurence pojišťoven a zdravotnických zařízení či zlepšení hospodárnosti systému, jsou pro občany prospěšná a příjemná.

* LN Mnoho lidí ale říká: jasný nárok na zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění máme už teď. Nemají snad pravdu?

Teoreticky ano, ale ten jejich nárok je velmi nekonkrétní a v praxi špatně vymahatelný. Vezměme si jako příklad umělé kyčelní klouby. Nikde není stanoveno, jaká je maximální čekací doba na operaci. V praxi se v jednotlivých nemocnicích liší od několika měsíců do dvou let.

* LN Jak to reforma změní?

V roce 2009 zavedeme maximální čekací doby na tyto a jiné plánované výkony. Ke zkrácení čekacích dob ale dojde už v roce 2008. Stejně tak bude k dispozici přehled o jejich délce v jednotlivých nemocnicích. Podobný příklad jsou zubaři - dnes je většině lidí naprosto nejasné, co je placeno z veřejného pojištění a na co si musejí připlatit. Reforma zavede povinnost zdravotních pojišťoven jasně informovat pacienta a povinnost poskytovatelů služeb předem zveřejňovat ceníky.

* LN Reforma staví na tom, že pacienti rádi vymění to, co na reformě bude „bolet“, za rozšíření svých práv. Ale co když o to lidé ve skutečnosti nestojí?

Výzkumy veřejného mínění i v tak nepopulární oblasti, jako je zavedení regulačních poplatků, ukazují jasnou podporu významné části obyvatelstva. Když se ptáte na reformní opatření jako celek, vítá je zhruba polovina veřejnosti. Jsem si jist, že počet těch, co reformu podporují, naroste, až se pozornost médií přesune k jiným reformním tématům.

* LN Jak si vysvětlujete, že reformu vítají lidé, kteří jsou spíše mladí, s vyššími příjmy a bez zdravotních problémů, zatímco nejvíce ji odmítají lidé starší, dlouhodobě nemocní, z nižších příjmových skupin - tedy lidé, kteří by z dobře provedené reformy měli největší prospěch?

Reforma přinese prospěch ve dvou směrech. Lepší přístupnost drahé zdravotní péče pro všechny -a to i do budoucna - se týká všech. Ale pozitivně by ji měli vnímat hlavně dlouhodobě nemocní a staří, kteří potřebují zdravotnictví více než mladí. Druhý prospěch, spočívající v lepší informovanosti a postavení pacienta, udělá radost jenom těm, kteří takový přístup lékařů chtějí. Hlavní rozdíl je generační - starší věkové skupiny se obecně méně kloní ke změnám. Mladí už mají na zdravotnictví podobné požadavky jako na jiné služby.

* LN Je znakem tohoto generačního rozdílu i fakt, že jsou u nás slabě rozvinuté pacientské organizace?

Pacientské organizace jsou u nás poměrně rozvinuté, i když ne tolik jako v západní Evropě. Vytvářejí se ale přirozeně hlavně okolo dlouhodobě nemocných s poměrně vzácnými chorobami. Tito lidé mají přirozenou potřebu sdělit si zkušenosti a informace. Pokud vznikají organizace okolo větších skupin, tedy častých nemocí, ztrácejí tento „svépomocný“ charakter a koncentrují se na lobbingové aktivity. Některé pacientské organizace ale pro své členy dělají opravdu hodně a mají velmi promyšlený pohled na zdravotnictví. Na jaře jsem byl vysvětlovat regulační poplatky zástupcům pacientských sdružení na semináři pořádaném Koalicí pro zdraví. Čekal jsem, že mě vyženou ze sálu. Většina z nich ale velmi dobře chápala, že regulační poplatky a další reforma jsou pro ně v důsledku pozitivní.

* LN „Vítězové a poražení“ - tak se jmenuje jedna z kapitol studie o bulharském zdravotnictví, která vyšla v roce 2002 v časopise Health Policy. Oficiálně je tam, stejně jako u nás, bezplatná, kvalitní a všeobecně dostupná péče pro všechny, ve skutečnosti jsou ale dvě kategorie pacientů: většina poražených, kteří dostávají bezplatnou, ale nekvalitní zdravotní péči, a menšina vítězů, kteří v tom takzvaně umí chodit. Má české zdravotnictví také své vítěze a poražené?

Určitě. Vždycky je mělo. Nemá cenu si nalhávat, že v systému, kde je oficiálně všechno pro všechny stejné, dostupné, kvalitní a bezplatné, nehrají známosti a peníze roli. Naštěstí ale rozdíly mezi „vítězi“ a „poraženými“ nejsou v Čechách zatím tak velké jako v sousedních zemích a většinou nejde o to, jestli člověk přežije, nebo nepřežije. Například kardiochirurgickou operaci u nás téměř bez čekání dostane každý, kdo ji opravdu potřebuje. Jiná je pak samozřejmě situace s různými plánovanými zákroky nebo třeba při přijetí do kvalitních léčeben dlouhodobě nemocných. Je ale důležité uvědomit si, že pokud reforma neproběhne, budou se rozdíly významně zvyšovat. Bohatí a vlivní si pomohou známostmi nebo penězi, ti opravdu potřební, kvůli kterým solidární systém vlastně existuje, budou mít smůlu.

* LN To zní dost pesimisticky. Může reforma tuhle nerovnost zmenšit, když to, co bylo schváleno, nelze dle vás považovat za reformu, ale jen za nápravu dluhů minulosti?

Není to pesimismus, jenom realismus. Když budete bojovat za to, aby všichni měli úplně stejnou zdravotní péči, bojujete s větrnými mlýny. Určitě má ale cenu snažit se o to, aby všichni měli zaručený přístup k dobré zdravotní péči. Je to i jeden z hlavních cílů reformy. Dnes zákon a někteří politici předstírají, že nejmodernější péče je dostupná všem, všude a bez čekání. Co doopravdy můžete dostat a za jak dlouho, se dozvíte, až když vstoupíte do bran konkrétní nemocnice. Namísto toho potřebujeme mít v zákoně jasně stanovený a vymahatelný nárok, který řekne, co, kdy a kde bude občanům uhrazeno z pojištění.

* LN Zákon ale nemůže taxativně vyjmenovat všechno, čím se zdravotnictví zabývá. Jak to bude konkrétně vypadat? Bude to u každé pojišťovny jiné?

Rozsah služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bude stejný u každé pojišťovny. Pojišťovny se ale budou moci lišit ve způsobu, jak tyto služby zajistí. Jinými slovy, zaplatit ošetření nebo operaci při zlomené noze, infarktu i zápalu plic vám bude muset každá pojišťovna, mohou vám ale nabídnout různé lékaře a nemocnice.

* LN Proč si myslíte, že se debata kolem reformy redukuje na ten nejméně podstatný fakt, tedy poplatek u lékaře?

Proč jsou poplatky centrem debat? Jsou na rozdíl od dalších reformních plánů dobře představitelné, samy o sobě samozřejmě nepopulární a už také uzákoněné. Regulační poplatky jsou opravdu spíše dluhem z minulosti. Jsme jednou z velmi mála evropských zemí, které je zatím neměly. Potřebujeme je, jsou důležité, ale samy o sobě na opravdovou změnu českého zdravotnictví nestačí.

* LN A co když je to tak, že lidé neumějí zhodnotit kvalitu péče, a tak jediné, v čem pacient dokáže opravdu rozeznat, zda se mu dostává kvalitní služby, je komunikace a čekací doba? Pacient si může říkat: „Nechovají se ke mně jako k člověku, na desetiminutové vyšetření čekám celý den, a ještě za to mám platit?“

Ve skutečnosti je to ale právě první krok ke změně. Zdravotní služby byly dlouho poskytovány jako určité dobrodiní, lékařství se považovalo za poslání, ne za povolání. Na tom se ale nedá stavět. Poskytování zdravotních služeb se musí stát opravdovou službou - s garantovanou kvalitou a servisem zákazníkovi, včetně vhodného způsobu komunikace. Takový základ samozřejmě nevylučuje altruismus jako něco navíc.

* LN Řekl jste, že poplatky jsou potřebné. Představte si, že jsem váš pacient. Vysvětlete mi, proč je potřebné, abych teď vyndal z peněženky třicet korun?

Poplatek přinutí řadu lidí zamyslet se nad tím, zda nechodí k lékaři zbytečně. Dozví se více o tom, kolik zdravotnictví skutečně stojí, a budou si jeho služeb také více vážit. Bohužel platí, že lidé si obecně méně váží toho, co je zadarmo.

***

Zdravotnická služba se musí stát opravdovou službou s garantovanou kvalitou a servisem zákazníkovi, včetně vhodného způsobu komunikace

Kdo je Pavel Hroboň

* Narodil se v roce 1968 v Kutné Hoře, ale od prvního týdne života žije v Praze.

* Absolvoval 2. lékařskou fakultu UK, pak pracoval ve FN Motol na interní klinice.

* V letech 1994-95 vystudoval zdravotní politiku a řízení zdravotnictví na Harvard School of Public Health. Po návratu přednášel na 2. lékařské fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

* V letech 1998 až 2002 pracoval jako konzultant mezinárodní poradenské firmy McKinsey&Company, ze které podle vlastních slov odešel proto, že chtěl, aby jeho děti věděly, jak vypadá táta.

* Od roku 2002 do roku 2005 pracoval pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, nyní je náměstkem ministra zdravotnictví. Je bývalým předsedou správní rady občanského sdružení Reforma zdravotnictví - forum.cz.

O autorovi| MAREK UHLÍŘ, Autor pracuje u záchranné služby a ve společnosti Life Support

Autor:

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Zdarma vyzkoušejte koupelový balíček od tetesept
Zdarma vyzkoušejte koupelový balíček od tetesept

Pochmurné počasí úplně vybízí k tomu se na chvilku zastavit, dát si uklidňující hřejivou koupel a relaxovat. Navíc si podobně zábavnou koupel mohou...

Mohlo by vás zajímat