Stavitel a architekt Josef Hlávka ve své proslulé velkorysé závěti věnoval českému národu mimo jiné také konvolut uměleckých děl. Svoji sbírku, čítající přes šest stovek předmětů včetně architektonických plánů, rozdělil mezi několik významných institucí. Dědici se tak staly Česká akademie věd a umění, Muzeum Království českého (dnešní Národní muzeum), Uměleckoprůmyslové muzeum a Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie v Praze. Té bylo podle Hlávkova testamentu z roku 1904 předáno v letech 1909-1923 více než šedesát obrazů, přes stovku kreseb a grafik a jedna plastika.
Umělečtí přátelé Kurátorka výstavy nazvané Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze Naděžda Blažíčková-Horová uvedla, že jde o zatím největší výstavu z tohoto Hlávkova odkazu. Veřejnost si může prohlédnout prakticky celou Hlávkovu sbírku obrazů kromě děl, která jsou momentálně exponáty jiných instalací nebo součástí stálých expozic.
Mezi pětašedesáti vystavenými díly najde návštěvník jména mnoha vynikajících a velmi známých autorů, například Antonína Chittussiho, Josefa Navrátila, Františka Kavána, Julia Mařáka, Maximiliana Pirnera... Nechybí ani portréty manželů Josefa a Zdenky Hlávkových od Vojtěcha Hynaise. Zakladatelé Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových jsou zvěčněni také na reliéfu od Josefa Václava Myslbeka, vytvořeném v letech 1902-1903.
Myslbek, stejně jako Hynais, Brožík nebo Mařák, patřil mezi osobní přátele osvícených manželů Hlávkových. Z českých umělců je na místě připomenout také tvorbu Karla Svobody, od něhož je na výstavě prezentován obraz s názvem Kurfiřtu Janu Saskému předčítán ortel smrti. Svoboda byl ve své době uznáván jako jeden z předních českých malířů v oboru historie. Podílel se například na malbách v Královském letohrádku v Praze, Josef Hlávka mu zadal výzdobu biskupského paláce v Černovicích. Ve vystaveném souboru však převládají díla německých a rakouských malířů, především pak krajinářů. Patří k nim mimo jiné Karl Haunold, Peter Fendi, Thomas Ender a mnoho dalších. Zastoupeni jsou ovšem i jiní zahraniční umělci pocházející z Itálie, Lombardie, Velké Británie.
Obrazy z měšťanských salonů Přes velký význam sbírky nashromážděné Hlávkou nutno přiznat, že motivy děl se téměř notoricky opakují a jsou reprezentativní ukázkou tehdejších měšťáckých salonů. Převládají krajinky, městská panoramata, výjevy z venkovského života a portréty.
Velkou výjimku tvoří obrazový cyklus Sedmero skutků milosrdenství, který Antonín Jedlička vytvořil v letech 1867-1874 spolu s kresebnými kartony pro stejnojmennou publikaci kněze a spisovatele Františka Douchy. Knihu vydalo v roce 1876 nakladatelství Grégr a Dattel v Praze, kartony pak byly na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 oceněny medailí.
Zpestřením jsou také díla Augustina Vlčka, portrétisty a restaurátora, od něhož je v Jiřském klášteře vystaven obraz Stojící žena a Spící františkán. Tématem se pak vyjímá i plátno Vladimíra Županského, známého především jako autor opony Vinohradského divadla, který je v Hlávkově kolekci zastoupen obrazem nazvaným Stojící ženský akt. Za zmínku stojí rovněž velký olej s názvem Býk, jehož autorem je nejvýznamnější malíř zvířat rakouského biedermeieru Friedrich August Matthias Gauermann, k jehož klientům patřily šlechtické rody. Obrazy u něho objednávaly rodiny Esterházy, Lichtenstein, Lobkowitz, Metternich, Rohan, Kolowrat... Odkaz stamilionové hodnoty Výstava prezentující odkaz Josefa Hlávky Národní galerii je jen malou částí Hlávkovy závěti. Úspěšný stavitel totiž zanechal českému národu jmění, které v době sepsání mecenášovy poslední vůle čítalo v přepočtu zhruba 405 milionů korun. Zahrnovalo zařízený velkostatek se zámkem v Lužanech, nadační domy v Praze a ve Vídni, cenné papíry, peníze na účtech, umělecké předměty, knihy, mobiliář, prádlo...
Veškerý jeho majetek měl být použit k technickému a kulturnímu pozvednutí českého národa a k podoře nadaných nemajetných studentů. Bohužel málokdo již dnes docení také Hlávkovo úsilí o založení České akademie, existenční podporu umělcům a sochařům generace Národního divadla i aktivity, které vedly k rozvoji Pražské malířské akademie a dalších institucí. V téměř úplném zapomenutí pak neprávem zůstala jeho předčasně zesnulá žena Marie i druhá manželka Zdenka, které rovněž věnovaly veškeré své jmění ve prospěch českého národa.
HODNOCENÍ LN **** Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze
Klášter sv. Jiří na Pražském hradě Otevřeno denně kromě pondělí 10-18 hodin
