Jedenáct osob na obrázku z roku 1978, to jsou téměř všichni tehdejší zaměstnanci Microsoftu, chybí jen sekretářka, která toho dne cestou do práce uvízla ve sněhové bouři. Budí dojem intelektuálně zaměřené folkrockové kapely, něco mezi tehdejšími Fleetwood Mac a Grateful Dead. Milí, trhlí, neškodní a nespolehliví: bylo by s nimi pěkné popít a pokouřit, ale koupit si jejich akcie? To ani náhodou.
Strmá cesta vzhůru Chlapec v levém dolním rohu se od ostatních nápadně liší: je mladší, vyjevenější, vypadá, jako by ho tam spíš tak trochu trpěli. Kdyby to opravdu byla kapela, na pódiu by asi nevystupoval, spíš by zapojoval kabely a nosil bedny. A zase -zdání klame, protože právě to je prezident a spoluzakladatel firmy Bill Gates, tehdy její hlavní mozek. Vypadá na šestnáct, ale je mu tou dobou už třiadvacet. Microsoft touhle fotkou oslavil svůj první milion dolarů v tržbách.
Většina příslušníků západní civilizace zná nejen Gatesovo jméno, ale i hrubé rysy jeho životopisu, takže jen stručně: narodil se roku 1955 v bohaté rodině v Seattlu v americkém státě Washington, do počítačů se zbláznil už na základní škole, v sedmnácti se starším spolužákem Paulem Allenem založili svou první softwarovou firmu a o tři roky později ve stejné sestavě spustili Microsoft. Gates kvůli tomu přerušil studium na Harvardu a vysokou školu nikdy nedokončil.
Vedlo se jim od začátku slušně, zlom však nastal roku 1980, kdy získali kontrakt s IBM. Ta tehdy zahájila výrobu prvních osobních počítačů dnešního standardu PC a Microsoft pro ně začal dodávat operační systém MS-DOS. Ten se později vyvinul ve Windows, což je základní program, který má dnes na svém PC většina z nás. Microsoft dosáhl pomocí Windows a kancelářského systému Office na trhu softwaru pro PC téměř monopolního postavení. Jeho akcionáři, k nimž patřila vždy většina zaměstnanců, pohádkově zbohatli, Gates nejvíce - po několik let byl nejbohatším člověkem planety, jeho osobní majetek přesáhl sto miliard dolarů.
To bylo koncem devadesátých let a Microsoft právě tou dobou poprvé narazil na větší potíže. Praskla tzv. internetová bublina - spekulativní nadhodnocení cen internetových firem - což snížilo i hodnotu Microsoftu. Firma musela čelit dvěma velkým antimonopolním procesům. V USA jej po mnohaletých průtazích víceméně vyhrála, v Evropě naopak prohrála. Kromě toho zesílila konkurence: ze strany tradičního soupeře Apple, který po letech úpadku popadl druhý dech; od odbojných kluků a holek, kteří píšou a dávají k dispozici dobrý software zadarmo, třeba operační systém Linux; a také od firem pocházejících z nového technologického světa, mezi nimiž je hlavní Google. Microsoft je pořád nesmírně silný, ale už není suverénem a sotva kdy bude.
Hrubián i filantrop V téhle situaci dvaapadesátiletý Bill Gates svou firmu opouští, aby zahájil novou životní etapu. Těžko se ubránit pocitu, že zároveň končí jedna éra počítačového byznysu a začíná jiná. Gatesův odchod je jak symbolický, tak dobře načasovaný: právě včas, aby to bylo se ctí a v plné parádě. Co je to vůbec za člověka? Odpověď je těžká, stejně jako u jiných proslulých a úspěšných. Splývají se svým umělým mediálním obrazem - nám, a možná trochu i sami sobě. Gates rozhodně není a nebyl geniální programátor, což si možná leckdo myslí. Byl v tom kdysi dobrý, ale k opravdové špičce nepatřil ani tehdy. Byl a jistě je náročný šéf, často brutálně přímočarý, žádná velká psychologie a diplomacie. Je manžel a otec tří dětí, podle všeho pečlivý a přemýšlivý v tom i onom. Pravděpodobně je dle konvenčních měřítek IQ testů geniální. Má slabost pro rychlou jízdu, drahá auta, hrává karty v Las Vegas. Býval sukničkář, s čímž si jeho paní Melinda prý poradila. A dal se na dobročinnost v průmyslovém měřítku.
Nadace Melindy a Billa Gatesových je největší soukromá charita na světě s majetkem kolem čtyřiceti miliard dolarů - pravda, dnes dost inflačních. Skoro polovinou peněz do ní přispěl další multimiliardář, Gatesův přítel Warren Buffett. Nadace má více aktivit, ale tou hlavní je zdraví a vzdělání dětí v Africe. Gates vkládá nejen peníze, ale také své organizační dovednosti a především styky - není pro něj problém zatelefonovat kterémukoli prezidentovi, předsedovi vlády či nositeli Nobelovy ceny. A času na novou velkou kariéru má před sebou ještě dost.
Skončil a začíná Když se řekne Microsoft, většina lidí si povzdychne: znamená to software, který je nepohodlný, drahý a obsahuje chyby. Ano, ale ve srovnání s čím? Lepší možnosti pro fajnšmekry a znalce tu jsou, Microsoft nicméně stvořil masový trh, zpřístupnil počítače všem. Gates je Henrym Fordem softwarového průmyslu. Není to špičková kvalita, ale je to jakžtakž přístupné, funkční a pro všechny. V tomto smyslu změnil svět: osobní počítač pro nás vytvořil Apple a IBM, ale Gates nás k němu posadil.
Zakladatelé Microsoftu se dali letos vyfotografovat znova v reminiscenci na obrázek z roku 1978. Jeden navždy chybí. Ostatní se změnili. Bill Gates asi nejméně. Pořád má v očích něco z vyjukaného kluka, kterým vždy byl a zároveň nebyl. Spílali jsme mu, vysmívali se, báli se absolutní nadvlády jeho systémů. Teď nám bude chybět. A ruku na srdce: víc světu pomohl, než uškodil, a ještě to skóre může o dost vylepšit. Kéž by se tohle dalo říci o každém.
O autorovi| Petr Koubský, analytik informačních technologií
