„Je přece normální navštívit svého praktického lékaře, mám-li zdravotní problémy,“ říká Michal Kopecký, vedoucí lékař postcovidového centra při Fakultní nemocnici Hradec Králové. Kupříkladu plicím podle něj trvá nejméně týdny, než se zregenerují.
Lidovky.cz: Kdy už lze označit zdravotní potíže po prodělání nemoci za postcovid? Jak dlouho musejí trvat?
Existují různé definice, my jsme převzali tu britskou. Dle ní nazýváme postcovidem ty příznaky, které trvají dvanáct týdnů od potvrzeného začátku onemocnění covid-19. V literatuře se uvádí i takzvaný longcovid, který se definuje od pátého týdne. Jinak platí, že příznaky projevující se do čtvrtého týdne považujeme za akutní covid.
‚Rekordní množství odkladů.‘ Dětí zůstane ve školkách víc, rodiče se bojí covidové výuky i špatných známek |
Lidovky.cz: Kolik pacientů se u vás v centru aktuálně léčí s tzv. postcovidem?
Přibližně 500 až 600 lidí, většinu z nich léčíme ambulantně. Naše postcovidové centrum vzniklo v prosinci, do konce února jsme však fungovali ve velmi omezeném provozu, protože jsme neměli dostatek zdravotních sester a dalšího personálu. V současnosti ošetříme denně osm až deset pacientů.
Lidovky.cz: Co je nejčastěji trápí?
Zejména dušnost, únava, bolest svalů, nespavost či deprese. To jsou základní příznaky postcovidu, se kterými se naši pacienti potýkají.
  |
Lidovky.cz: Předpokládám, že po prodělání nemoci covid-19 se negativní změny projevují zejména na plicích, je to tak?
Přesně tak. Plicní tkáň po covidu není zcela zregenerovaná, a proto mají lidé potíže s dýchaním, únavou či s kašlem. V plicích se vyskytuje zánět, který postupně mizí, u některých rychleji, u některých pomaleji – vždy v závislosti na kondici a předchozí léčbě pacienta.
Lidovky.cz: Jak pozná nakažený covidem, že má s plícemi něco v nepořádku? Může být tkáň poničená, aniž by to tušil?
Většinou jsou lidé dušní, mají například kašel, který jim neustupuje. Dále jsou nevýkonní, často mi vyprávějí, že když jdou do mírného kopečku, tak se zadýchávají. Právě takto poznáme, že plíce nejsou v pořádku. Trvají-li obtíže déle než dva měsíce, je nutné plíce vyšetřit. Objevují se i problémy se srdcem, které taktéž může postiženo zánětem. Pak je těžké rozlišit, zda dušnost způsobuje zádrhel s plícemi či se srdcem. Musí se to vyšetřit.
Lidovky.cz: Jak dlouho našim plícím trvá, než se zcela zotaví po covidu?
To je různé, přesně to ale nevíme. U někoho to trvá pár týdnů, u někoho měsíce. Doba může být různá v závislosti na tom, jak plicní tkáň dříve vypadala. Záleží na tom, jestli člověk kouřil, byl v dobré zdravotní kondici, trpěl alergií, prodělal těžký zápal plic a podobně.
Jsou i tací, kteří nemoc prodělali už před rokem a přitom stále mají patrné změny na plicích. Ty pak musíme léčit i kortikoidy či antibiotiky. V nemocnici máme, bohužel, pacienty, kteří měli těžký průběh covidu, léčba se u nich zkomplikovala a dostali třeba další bakteriální infekci. Ti zůstávají dále hospitalizovaní, pak je to běh na dlouhou trať. Musejí dostávat i antivirotika a antimykotika. Lidé s vážným postcovidem setrvávají v nemocnicích; už nejsou covid infekční, avšak nadále mají potíže a potřebují stálou lékařskou péči.
Během léčby kupříkladu ztratili svalovou hmotu, jejich mobilita je omezená nebo jsou stále na plicních ventilátorech. To teď bude velký problém, nemocniční lůžko nemohou opustit a následná péče může být náročná a dlouhodobá.
Obchody a služby už zavírat nechceme, tvrdí Havlíček. Pomoci má očkování, testy i covid pasy |
Lidovky.cz: V jakém případě by tedy člověk měl navštívit postcovidové centrum či vyhledat lékařskou pomoc? A s jakými problémy přesně?
Zhruba osmdesát procent pacientů trpí po prodělání covidu-19 nějakým symptomem. Někteří mají třeba jen ztrátu čichu či chuti, trpí únavou nebo špatně spí. V takovém případě preferujeme, aby pacienti navštívili svého praktického lékaře, ten je zná nejlépe včetně jejich nemocí a celkové lékařské anamnézy. Velmi často lidé trpí nějakou chronickou chorobou, jež se v návaznosti na covid zhorší.
Pacienti si pak myslí, že jim to způsobil koronavirus, avšak nemusí to tak být. Praktický lékař to posoudí, případně je pošle ke specialistům, kteří jsou schopní posoudit, zda kupříkladu dušnost je spíše od srdce, či od plic. Pokud pacienti absolvují alespoň základní vyšetření a lékaři si s nimi už nevědí rady, pak lze zjištěné nálezy s námi konzultovat a eventuálně je po domluvě nasměrovat do našeho centra.
Dodržet tento postup je důležité, jinak bychom se z toho skoro zbláznili. Denně máme desítky telefonátů od lidí s různými obtížemi, které přitom ne vždy souvisejí s covidem a navíc neabsolvovali žádné předchozí vyšetření včetně toho primárního u svého praktika.
Lidovky.cz: Kolik lidí trápí přímo postcovidový syndrom?
Dle statistik jím trpí pět až deset procent z úhrnného počtu vyléčených. Bohužel se nemůžeme postarat o všechny. I proto se vytvořily různé doporučené postupy, co mohou praktičtí lékaři či specialisté udělat, jak mají pacienty po covidu vyšetřit. Znovu zopakuji – pro nás je ideální cestou navštívit nejprve praktika, který nemocného případně odešle ke specialistům, eventuálně jeho stav konzultuje s postcovidovým centrem ve svém okolí.
Lidovky.cz: Říkáte, že až osm lidí z deseti může mít po covidu potíže. Znamená to, že všichni se mají nechat vyšetřit u svého praktika? Zvládne to naše zdravotnictví?
Určitě by měli navštívit svého praktického lékaře. Většina příznaků přirozeně odeznívá, ale rozhodně je lepší nechat se vyšetřit. Je důležité rozpoznat symptomy, které vznikly nově. Bohužel také registrujeme, že s tím, jak lidé dříve nechodili pravidelně na kontroly, objevuje se nyní celá řada nových nádorů či jiných nemocí, které vůbec nesouvisejí s covidem.
Přitom je přece normální navštívit svého praktika, mám-li zdravotní potíže. Neříkám, že do ordinací musejí všichni z těch zmíněných 80 procent vyléčených. Nicméně pokud je nějaký příznak trápí, nelepší se, nebo se dokonce zhoršuje, je na zcela místě nechat se prohlédnout lékařem.
Lidovky.cz: Může mít člověk doživotní následky?
Možné to je, zatím to však nemůžeme říct jistě, nemoc je tu s námi krátce a epidemie trvá teprve něco málo přes rok. Srovnáme-li to s podobnými virovými infekčními onemocněními typu MERS či SARS, tak u nich obtíže a nálezy na plicích přetrvávaly i roky. Těžko říct, jaká bude dohra covidu. Zatím máme minimum pacientů, které sužují následky nemoci déle než rok. Uvidíme, jestli zmizí, nebo ne.
Lidovky.cz: Do vašeho centra v Hradci Králové docházejí i lidé, kteří i měsíce i covidu nic necítí. Jak se léčí ztráta čichu?
Pacientům doporučujeme čichový trénink, měli by minimálně dvakrát až třikrát denně čichat různé vůně – květinovou, kořeněnou, citrusovou, eukalyptus. Je vhodné v tom pokračovat i několik týdnů poté, co se jim čich vrátí. Přestanou-li čich trénovat, mohou o něj znovu přijít.
Lidovky.cz: Co byste doporučil lidem, kteří nemoc covid-19 prodělali? Jak by o sebe měli pečovat?
Aby svou fyzickou zátěž zvyšovali postupně. Mnozí z uzdravených chtějí ihned po nemoci sportovat stejně jako dříve. Doporučuji však začít na 50 až 60 procentech svého tepového maxima. Je lepší postupovat pomaličku. U nás sledujeme i případy sportovců, kteří zátěž přehnali a pak dva tři dny nebyli vůbec schopní fungovat. Plicní tkáň potřebuje regeneraci – pokud se přetížíme, tak bude pomalejší. Je správné, vracet se do normálního života a fungovat jako před nemocí, ale musí se tak rozumně a postupně. Dále také mohou pomoci vitamíny D, E, skupiny B a minerály zinek či selen, ty však jsou pouze podpůrné.
Lidovky.cz: Když si to představím: je tedy po covidu lepší ujet na kole 25 kilometrů denně, když jsem dříve byla zvyklá na 50 kilometrů?
Nejde tolik o samotnou vzdálenost, ale spíš o tempo. Klidně ujeďte 50 kilometrů, pokud to zvládnete, ale důležité je tempo. Protože čím je vyšší, tím vyšší je i tepová frekvence, tedy roste zatížení srdce a plic, musejí pak spotřebovávat daleko více kyslíku. Přitom na to nejsou po covidu ještě zcela připravené. Je lepší sportovat v polovičním tempu, než jsme byli zvyklí předtím. Fungovat pomaleji a třeba po týdnu si zátěž zvýšit.
Lidovky.cz: Lékaři a nemocnice hlásí, že pacientů s postcovidem přibývá. Všímáte si toho i vy?
My to tolik nevnímáme, protože u nás v centru máme plno pořád. Prakticky každý den volá patnáct až dvacet lidí, kteří se k nám chtějí objednat. Plnou kapacitu máme už od té doby, co jsme v prosinci otevřeli a snažíme se pracovat z plných sil.
Lidovky.cz: Musíte zájemce z řad pacientů odmítat?
Neodmítáme je, ale říkáme jim, co by měli dělat. Volajícím se snažíme poradit a nasměrovat je k jejich praktikům či specialistům. Zůstanou-li neodbytní, stanovíme jim termín vyšetření, v současné době je však u nás volno nejdříve na konci července. Pokud má člověk problémy teď, musí je řešit hned, i to se pacientům snažíme vysvětlit. Na druhou stranu však také platí, že většina obtíží po covidu časem odezní.
Lidovky.cz: Jakou roli hraje u postcovidu psychika? Může si člověk symptomy psychicky přivodit?
Určitě velikou, vídáme to velmi často. Lidé jsou unavení, byli dlouho zavření, přišli o práci, nevídali se s přáteli, někdo začal dokonce více pít alkohol. To hraje obrovskou roli. Také se stává, že z objektivního důvodu nenajdeme na pacientech nic. Tvrdí, že jsou dušní a nemohou spát, vyšetření však neprokáže žádnou patologii. Pak se samozřejmě může stát, že jde o problém psychosociální. Snažíme se takovým lidem pomoci, pokud vyšetření ukáže, že trpí depresí, doporučíme jim psychiatrickou léčbu.
