PRAHA Smyslem certifikátů pro kvalitní nemocnice je mimo jiné poskytnout vodítko pro pacienty. Jenže v Česku mohou nemocnice získat už čtyři různé „nálepky“ a jejich význam je odlišný.
Nový certifikát včera poprvé předala Česká lékařská komora. Její titul Nemocnice 21. století získala Nemocnice ve Frýdku-Místku. Tím jí komora osvědčila, že tu mají dostatek lékařů.
„Česká lékařská komora nemá zákonné zmocnění k tomu, aby rušila nemocnice nebo oddělení, které jsou personálně zdevastované. Postupujeme proto obráceně. Chceme vypíchnout ty nemocnice, které naopak personál mají,“ vysvětlil prezident komory Milan Kubek. „V současném systému přitom není pro nemocnici žádná ekonomická výhra mít dostatek personálu,“ dodává Kubek.
Tradiční certifikáty kvality v Česku uděluje Spojená akreditační komise (SAK). Ty získá nemocnice poté, co zavede pravidla pro řadu zdravotnických i ostatních činností, aby se co nejvíc omezilo riziko chyb. Například se zavádí postupy, které brání záměně pacienta, podání chybných léků, pádům pacienta a dalším častým problémům. Tyto akreditace má v Česku už téměř 40 zdravotnických zařízení.
Výsledky těchto auditů Kubek včera zpochybnil. „Máme tu sice různé certifikace kvality, ale ty se zaměřují na jednotlivé procesy, které v nemocnici probíhají. Často přitom uniká to nejpodstatnější, tedy že nemocnice nemají dostatek kvalifikovaných pracovníků. Jsme přesvědčeni, že pokud zdravotnické zařízení nemá dostatečné množství kvalifikovaných lékařů, nemůže poskytovat kvalitní zdravotní péči,“ prohlásil Kubek.
SAK ani ministerstvo zdravotnictví ale s Kubkem nesouhlasí. Poukazují na to, že dostatek personálu je jen jedním z mnoha předpokladů kvalitní péče.
„Vůbec bych to nedávala na úroveň akreditace,“ říká náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči Markéta Hellerová. „Je to úplně něco jiného. Akreditace SAK je audit všech procesů v nemocnici, jestli přispívají ke kvalitě a bezpečí,“ upozorňuje. „Jakýkoli nástroj zvyšování kvality vítáme, ale počet personálu je opravdu jen malá část,“ soudí také ředitel SAK David Marx. Při jeho akreditacích se personál také posuzuje, ale jednotné tabulky na to, kolik má být na jakém oddělení lékařů, komise na rozdíl od komory nemá. „Hodnotíme, jestli počet pracovníků odpovídá potřebám pacientů a tomu, kolik péče zdravotnické zařízení poskytuje,“ vysvětluje Marx.
Kromě národní akreditace a certifikátu Nemocnice 21. století mohou mít nemocnice přísnější mezinárodní akreditaci. Tu mají u nás zatím jen tři zdravotnická zařízení.
Od akreditací se certifikát České lékařské komory liší také tím, že je pro nemocnice zcela bezplatný. Za přípravu na akreditaci naopak platí, a to řádově statisíce korun.
O titul Nemocnice 21. století je poměrně velký zájem. „V současnosti probíhají audity v několika dalších nemocnicích. Ideální by bylo, kdyby tím prošla všechna lůžková zdravotnická zařízení,“ uvedl Kubek. Certifikát komory platí dva roky a stavovská organizace jej může odebrat kdykoli, když zjistí nedostatky.
***
Nemocnice v ČR mohou získat hned několik certifikátů
Nový certifikát Nemocnice 21. století získá ta nemocnice, která má podle kritérií lékařské komory dostatek lékařů a sester.
Titul Nejlepší nemocnice vychází z průzkumů spokojenosti pacientů a zaměstnanců a z hodnocení finančního zdraví nemocnice.
Akreditace české Spojené akreditační komise znamená, že nemocnice dodržují bezpečné postupy. Ty mají především omezit riziko chyb.
Mezinárodní akreditace JCI je postavena na stejném principu jako ta od Spojené akreditační komise, ale je přísnější. Jedná se o nejprestižnější akreditaci v Česku.
