Co s budovou u nádraží?

Při pohledu zvenčí budova Státní opery (SOP) setrvává ve své monumentálnosti, zdánlivě netečné vůči poryvům doby. Divadlo bylo v roce 1888 otevřeno jako pražská německá scéna a přes bouře proměn souborů a názvů své divadelní poslání nepřetržitě plnilo 122 let – zatím. První ředitel tehdejšího Nového německého divadla Angelo Neumann zemřel právě před sto lety a důvodů, proč si jeho osobnost připomenout, není málo. Na přelomu 19. a 20. století výrazně formoval nejen pražský, ale i středoevropský operní život a dokázal také vybalancovat koexistenci s Národním divadlem, což je rovněž inspirující. Oslavy vyvrcholily koncertem, jehož program postihl hlavní pilíře Neumannovy éry a prezentoval současnou kondici souboru pod taktovkou v té chvíli ještě ředitele Olivera Dohnányiho. První půle koncertu tak patřila Richardu Wagnerovi, jehož opery Neumann v Praze soustavně uváděl. Dnes je to bohužel pro orchestr a sbor SOP úkol na hranici současných možností, pro Andu-Louisu Bogzu ovšem příležitostí pro uplatnění plného hutného sopránu. Z další dramaturgické dominanty – italského verismu – zazněly části z Leoncavallových Komediantů, v nichž vedle Svatopluka Sema zářila jako sólistka především Christina Vasileva. Orchestr se blýskl především v brilantně zahrané Rossiniho předehře Viléma Tella a sbor alespoň ve Verdiho Trubadúrovi. Náhle objevené miliony Jen čtyři dny po slavnostní Poctě se situace Státní opery dramaticky proměnila. Ministerstvo kultury v době všeobecného šetření náhle „objevilo“ miliony na rekonstrukci a hodlá s ní začít tak akutně a vehementně, že divadlo uzavře a „bude třeba důkladně zvážit kroky i směrem k zaměstnancům“. Podle ministra Bessera „stát v prvé řadě dá vydělat firmám a lidem, kteří se na rekonstrukci budou podílet“. A dosavadní ředitel SOP, dirigent Oliver Dohnányi, který sotva stihl deklarovat své záměry, na svůj post ze dne na den rezignoval. Údajně pod nátlakem, neboť nechce asistovat u likvidace. Prý by byl stejně odvolán. Divadlo zatím provizorně povede manažer opery Radim Dolanský.