Monumentální dvojobraz Nanebevzetí Panny Marie z hlavního oltáře v kostele Panny Marie před Týnem byl prvním obrazem, který Karel Škréta, vážený staroměstský občan a představený malířského cechu, pro chrám (asi v roce 1649) namaloval. Kromě jiného byl i díkůvzdáním za záchranu Prahy před Švédy v roce 1648.
V Týnském chrámu je v současné době devět Škrétových obrazů a pět z nich uvidíme na chystané výstavě, jež v Jízdárně Pražského hradu a Valdštejnské jízdárně začne 26. listopadu a potrvá až do první dubnové dekády. Obrazy – například také Zvěstování Panny Marie z oltáře rodiny Voříškovských z Kundratic nebo Svatá rodina – budou počátkem září s předstihem sňaty, oltářní dvojobraz nahradí jeho kopie na plátně v poměru 1 : 1 a absolvují nutné „oživení“, protože naposledy byly restaurovány při velké škrétovské výstavě v roce 1974.
Hlavní obraz patrně nemine rentoaláž („přežehlení“). Zajímavá je informace, že o restaurování Škrétových obrazů pro výstavu se specialisté ucházejí ve výběrovém řízení, jež je financováno z takzvaných norských fondů. Restaurátorská databáze bude posléze dostupná na webových stránkách. Archivní výzkumy se týkají především děl, která už nejsou nebo jež se objevila jinde, než se čekalo.
Zakladatel malířské tradice Čtyři století, jež uplynula od malířova narození, dávají příležitost dozvědět se o Karlu Škrétovi víc. Vynořují se nové či zapomenuté obrazy a kresby (také ovšem mnoho děl, jejichž majitelé ve Škrétovo autorství marně doufají). Ale také, jak podotýká kurátor výstavy Vít Vlnas, šéf Sbírky starého umění Národní galerie, zjevně se po dlouhém čase dozvídáme víc o osobnosti pozoruhodného, všestranně aktivního a úspěšného malíře.
Karel Škréta Šotnovský ze Závoře je považován za zakladatele novodobé české malířské tradice, jenž se respektu těšil už za života. Během krátkého pobytu v Itálii pochytil tehdejší umělecké trendy a tendence, jež uplatnil ve své další tvorbě. Poté, co se vrátil domů, získal brzy zpět většinu rodového majetku a záhy se stal vyhledávaným malířem, zřejmě byl cílevědomý podnikavec, proslul jako společenský muž (také prý obávaný šermíř), na vlastních vinicích pěstoval lahodnou révu...
Na chystané výstavě se kromě Národní galerie podílí také Arcibiskupství pražské a Správa Pražského hradu. Dalším z děl, jež se v těchto dnech v souvislosti s přípravou projektu připomínají, je obraz Zvěstování Panně Marii z kostela sv. Ignáce v Jičíně, který je kulturní památkou a prochází péčí restaurátorů. Expozici, jež má být vyvrcholením letošní výstavní aktivity Národní galerie, provázejí mnohé programy, konference, kolokvia, chystají se interaktivní dílny především pro mladé a malé návštěvníky, také vzdělávací DVD o Škrétově životě a době, v plánu je i rekonstrukce divadelní hry o Karlu Škrétovi, jež vznikla v 19. století. Projekt vzniká s podporou grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
