Raně kvetoucím keřům jako šeřík (Syringa), zlatice (Forsythia), čilimník raný (Cytisus x praecox), tavolník popelavý (Spiraea x cinerea) po odkvětu řezem zakrátíme výhony, popřípadě jsou-li některé z těchto keřů pěstovány jako tvarované živé ploty, tak je po odkvětu sestřihneme, pokud jsme to neudělali před rašením.
V této době zaštipujeme rašící pupeny u některých konifer, jako jsou např. borovice (Pinus), smrk (Picea), jedle (Abies).
Tímto zakrácením pupenů dojde ke zkrácení budoucí větve. Pravidelným každoročním zaštipováním docílíme nízkých a kompaktních tvarů i u vzrůstných druhů.
Pravidelně zaléváme stálozelené a kvetoucí keře.
U odkvetlých cibulovin odstraníme odkvetlé květy, aby se cibule rostlin zbytečně nevysilovaly tvorbou semeníků. Pokud nám listy cibulovin na záhoně nevzhledně trčí, můžeme je zakrátit až o polovinu. Je čas vysévání do květináčů pro předpěstování: okurky nakládačky, salátovky a tykve, cukety.
V případě, že jsme si nepředpěstovali sadbu okurek, nemusíme se je bát už vysít přímo na záhon.
Vyséváme je do hnízd minimálně po třech semenech. Musíme ale počítat s tím, že takto vypěstovaný porost okurek plodí o trošku později než z předpěstované sadby.
Sázíme rajčata a okurky do skleníků, fóliovníků nebo přímo na záhon, do takzvaných vegetačních buněk. Vegetační buňku vyrobíme snadno: tyčky napícháme kolem rostliny tak, že z nich vytvoříme jednoduchou konstrukci, na kterou navlečeme fólii nebo netkanou textilii -ta chrání rostlinu proti povětrnostním vlivům.
Až rostliny dobře zakoření a už nebudou hrozit nízké teploty, kryt sundáme a nadále rostliny pěstujeme běžným způsobem na volném záhoně.
Na volný záhon bez krytu vysazujeme rostliny, jako jsou rajčata, okurky, tykve, cukety, papriky, až po 15. květnu, tedy po „zmrzlých mužích“. V té době už většinou nehrozí pokles teplot k nule.
Stále je ještě čas začít s péčí o trávník - přihnojujeme ho hnojivem určeným pro trávníky a ošetřujeme ho také proti plevelu.
O autorovi| Připravuje Miroslav Moravec zahradník
