ČÍNSKÝ ŠOK: Na zdi, u dračích lodí a ve vinařství |
Korporace v Česku zase investují do nejrůznějších zážitkových workshopů a vzdělávacích programů: manažeři chodí po žhavém uhlí a střepech, lámou šípy krkem, poměřují autoritu s koňmi nebo bojují o přežití. A díky silnému zážitku překonávají svou komfortní zónu.
„V top managementu nesete mnoho rizik, jako majitel firmy ještě mnohem více. Pocit, že jde překonat problémy, které vyvstanou, lze natrénovat právě v situacích, jako jsou tyto zážitkové kurzy,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, který jako někdejší ředitel české pobočky Aspen Institutu setkání manažerů v tomto duchu pořádal a sám se jich účastnil.
Odhodlat se a bosou nohou vkročit do rozžhavených uhlíků – bez popálení. Firewalk, tedy chůzi po žhavém uhlí, využívá jako „empowerment“ (posilovací) program pro top manažery třeba lektor Martin Konečný. Alfou a omegou workshopu je práce s myslí a síla rozhodnutí.
„Kurzy jsou postaveny na psychologickém principu, manažerům se rozšíří zóna komfortu. Každý má strachy někde jinde. Chůze po uhlí může být i součástí jiných workshopů – například kurzu vyjednávání. Říkám tomu návrat do dětství, protože děti se nebojí vyjednávat, kladou otázky a nevytváří si domněnky,“ vysvětluje Konečný, proč zážitkové techniky využívá jako analogii k překonávání překážek nejen v obchodní oblasti.
Manažeři v rámci testování svých hranic chodí i po skleněných střepech, přeráží dřevěné desky rukou nebo ohýbají ocelové tyče (roxor). Cena jednodenních či půldenních kurzů pro firmy jako Google či Bonami je velmi variabilní a může se pohybovat od desítek tisíc až po stovky tisíc korun.
Babišova vláda měla teambuilding na Štiříně. Ministři mohli přespat |
Aktivit nedávno využila i Česká spořitelna pro neformální setkání 350 bankéřů a plánuje další. Co to přináší? „Chtěli jsme zprostředkovat silný individuální i týmový zážitek, podpořit odvahu, energii, motivaci a inspirovat k překonávání profesních a osobních hranic,“ míní mluvčí Lukáš Kropík.
„Aha“ momenty v leadershipu
Zážitkové kurzy jako nepovinný doplněk dlouhodobých rozvojových programů pro top manažery. A zaměstnance s potenciálem podporuje i firma ČEZ. „Jde o takzvané ,aha‘ momenty, které umožňují hlubší sebepoznání a uvědomění si svého stylu vedení,“ vysvětluje přínos mluvčí skupiny ČEZ Alice Horáková. Zážitkové workshopy podle ní pomocí transformační zkušenosti u manažerů posilují v první řadě ochotu realizovat změny, rozhodovat se, stanovovat kvalitněji cíle sobě i druhým a brát za rozhodnutí zodpovědnost.
Podle Radka Špicara za podobné kurzy firmy zaplatí desetitisíce korun, ale pro teambuilding a utváření pracovních kolektivů je poskytnutí silného zážitku nanejvýš důležité. Vyvolá emoce, vytváří vazby a utužuje vztahy. „Když se toto povede, má to pro firmu velký význam. Rozhodně to není samoúčelné. Dokážu si představit, že spousta firem vyhodí peníze za kurzy, kde jsou lidé otráveni, ale dá se to dělat i velmi dobře,“ myslí si.
Sám popisuje zkušenost, kdy při jednom z kurzů pro top management pořádaném v Německu pomohl při lezení na skále zahraničnímu kolegovi, což se následně přetvořilo ve velmi úzkou a prospěšnou spolupráci pro Volkswagen. Jde tak podle něj i o budování důvěry.
Jít do rizika, nebát se
Radek Špicar je toho názoru, že v Česku chybí propojování různých skupin ve společnosti – na rozdíl od anglosaského světa. „Tam politici hovoří s akademiky, byznysmeni mluví s umělci, jejich světy jsou velmi propojené, spolupracují spolu a velmi to pomáhá. U nás to vůbec nefunguje. Pět let jsem se snažil dávat tyto skupiny dohromady,“ říká s tím, že právě tato – často mezinárodní – setkání využívala zážitkových technik. Každý překonával strach v jiné oblasti – nejvíce odvahy a přemlouvání ale lidé podle Špicara potřebovali právě při lámání šípu krkem.
Netradiční soustředění fotbalistů Mohuče. Místo Kanárů mrzli ve stanech |
„Zajímavé bylo, že to nakonec téměř všichni zvládli, ačkoliv někomu trvalo rozhodování déle. Roli hrály dle mého dva faktory: účastnili se top manažeři a lídři ve svých oblastech – jdou do rizika, nesmí se bát, musí překonávat obavy a strachy. Nebo to byli lidé, kteří už v životě něco dokázali, mají zkušenost. Když se bojí, jsou schopni nástrahy překonávat. Druhý faktor pak byl tlak skupiny,“ míní.
Koně jako barometr autority
Mnoho firem včetně České spořitelny, ČEZ, T-Mobile či Vodafone využívá při programech rozvoje manažerů i zaměstnanců práci se zvířaty – hlavně kurzy leadershipu s koňmi. Právě ti velmi dobře reflektují mentální nastavení člověka a potenciál vést tým.
„Koně jsou výjimeční v tom, že okamžitě dokážou vyčíst emoce člověka. Na základě toho se rozhodují, jestli před nimi stojí predátor, který je chce ulovit, a mají tedy utéct, nebo mohou zůstat v klidu. Zrcadlí přirozenou autoritu,“ říká Vanda Binderová z projektu Meet horse a dodává, že se s koňmi často pracuje ze země pomocí různých cvičení.
„Přínosné to je zejména pro manažery, kteří za sebou mají teoretické kurzy leadershipu i praxi s vedením týmu. Skupiny také najednou vidí, že stejný kůň reaguje na každého jinak,“ dodává. Kurz jednodenního manažerského leadershipu vyjde kupříkladu desetičlennou skupinu na 38 tisíc korun.
„Někdy si manažeři stěžují: ‚Co nám lektor z jiné firmy chce říkat, když nezažívá to, co my?‘ Proto jsme zkusili tyto kurzy. Koně svým jednáním neoklamete, měří všem stejně a odrážejí vůdcovské předpoklady manažerů,“ vysvětluje Adam Navrátil z IT firmy Anect, která jde v manažerském růstu neortodoxní cestou.
Fotbalisté Bolívie se zbraní v ruce. Chystají se ‚položit život za vlast‘ |
Tou se ubírají i další firmy – a top manažeři jako firemní teambuilding volí třeba boj o přežití ve vysokých horách a rozlehlých lesích. „Při několikadenním boji se snaží získat potravu, vyrábí pasti a loví zvěř,“ popisuje úrovně s vyšší obtížností David Michovský z Hotrock.cz, který firemní kurzy připravuje třeba pro Airbank, Vodafone, O2 či Českou pojišťovnu.
Mentální kouč vrcholových sportovců Marian Jelínek o kurzech přežití říká, že smyslem je sáhnout si na svou hranici, k níž se člověk běžně nedostane. „Současná doba blahobytu nám to nedovoluje. Pochopit může jen člověk, co něco prožije. Jde o emoční šok,“ míní.