Liou Siao-po by býval seděl spolu s členy Nobelova výboru na pódiu prostorného sálu radnice v Oslu, neboť byl odměněn za svůj dlouhý a nenásilný boj za základní lidská práva v Číně. Býval by pronesl řeč, převzal medaili a diplom a nepřestal vyzývat k poklidným právním a politickým reformám v Číně. Pózoval by fotografům, rozdával rozhovory, na chvíli si užíval lesk celosvětové slávy a pak by se vrátil domů.
Liou Siao-po je ale ve vězení. Odpykává si jedenáctiletý trest za „podněcování k odporu proti státní moci“, protože stál za sepsáním Charty 08, jejímž poselstvím byla výzva k uznání základních lidských práv v Číně. Liou vždy tvrdil, že rozsudek porušuje základní lidská práva i platnou ústavu Číny. Přesto byl přísně potrestán, jako mnoho dalších osob, které se v Číně rozhodly nahlas projevit svůj odpor.
Pravidla Nobelova výboru určují, že cenu musí osobně převzít sám laureát nebo jeho nejbližší rodina. Liouova vynucená nepřítomnost znamená, že poprvé od roku 1938 nebude Nobelova cena míru na slavnosti udílení cen předána. Ani jeho manželka cenu nemůže převzít, neboť byla čínskými orgány zatčena a momentálně je držena v domácím vězení v Pekingu. Desítky dalších, kteří chtěli slavnost navštívit, byli také zadrženi nebo jim byl udělen zákaz opustit Čínu.
Tisíce politických vězňů Čínská vláda to možná vidí jako své vítězství, ale je to jen klam. Navzdory intenzivnímu politickému útlaku, zastrašování a výhrůžkám se jim nepodařilo Liou Siao-poa a Nobelův výbor porazit. Neboť zatímco všechny obsazené židle na slavnosti ponesou vždy jen jednu osobu, prázdná židle Liou Siao-poa toho ponese mnohem víc.
Ponese tisíce politických vězňů a vězňů svědomí, kteří dnes strádají v čínských věznicích nebo v domácím vězení, a také oběti pronásledování, které měly odvahu projevit své názory. Lidé jako Tian Xi, jemuž kvůli mezeře v zákoně hrozí dlouhý trest vězení, neboť bojoval za odškodnění, protože byl v dětství nakažen virem HIV a hepatitidou z transfuze infikovanou krví. Nebo Zhao Lianhai, který si odpykává dva a půl roku vězení za svou snahu získat odškodnění pro děti, které onemocněly po požití otráveného sušeného mléka. Nebo Chen Guangcheng, slepý aktivista lidských práv nezákonně držený v domácím vězení poté, co byl propuštěn po čtyřletém trestu odnětí svobody, ke kterému byl odsouzen za to, že se podílel na soudní žalobě proti nuceným sterilizacím a potratům, prováděným státními orgány na tisících ženách v provincii Shandong. Prázdná židle nechá vzpomenout na snahu Číny sabotovat letošní cenu pomocí politického nátlaku, šikany a ekonomického vydírání, které měly pokoušet a zastrašit světové společenství, aby slavnostní předání cen bojkotovalo. Skutečnost, že se Číně navzdory nátlaku a hrozbám podařilo přesvědčit jen minimální počet zemí, svědčí o nepřijatelnosti čínských požadavků. Vlády a mezinárodní organizace musí v odmítání tohoto typu nátlaku vytrvat.
U příležitosti 60. výročí Dne lidských práv budou kroky Číny vést k tomu, že se svět více zaměří na zubožený stav lidských práv v Číně. Na milióny lidí, kteří museli opustit své domovy kvůli budování monstrózních stavebních děl, na násilí na náměstí Tchien-an-men, na nezákonnosti v Tibetu, na přetrvávající pronásledování Falun Gong.
Je podivuhodné, že tak mocný stát jako Čína se cítí ohrožen jen jediným mužem. Ve skutečnosti je ale Liou Siao-po více než jen jeden muž. Představuje ideály Nobelovy ceny míru a naděje a touhy miliónů Číňanů, kteří jsou dnes umlčováni mocnou silou čínské vlády.
Čínské vládě se možná podařilo nechat židli Liou Siao-poa prázdnou, ale tím, že zůstane neobsazena, bude slyšet po celém světě.
***
Navzdory intenzivnímu politickému útlaku, zastrašování a výhrůžkám se čínské vládě nepodařilo Liou Siao-poa a Nobelův výbor porazit
O autorovi| SALIL SHETTY generální sekretář Amnesty International Amnesty International získala Nobelovu cenu míru v roce 1977
