PRAHA V úvodu sezony to vypadalo opravdu nadějně. Okolnosti napovídaly, že trofej pro mistra ligy by mohli letos po dlouhé době opět nad hlavu zvednout fotbalisté Slavie. Poprvé bojovali v Lize mistrů, Spartu porazili v historickém derby na Letné 2:0, v Edenu jim rostl nový stadion a do mužstva se po letech vrátil Vladimír Šmicer a jeho pověstné štěstíčko.
Pětibodový náskok po zimní přestávce nad druhou Spartou dodával sešívaným sebedůvěru, že mají všechno ve svých rukou. Dokonce ani varování v podobě porážky na hřišti Brna neotřáslo jejich vírou v prvenství.
Pak ale přišly remízy v Ostravě, se Spartou a v Plzni, a konkurent z Letné se rázem ocitl v čele tabulky se stejným počtem bodů jako Jarolímův tým. Porážky z posledních dvou kol a šest inkasovaných gólů jen definitivně potvrdily jarní tápání. A stejně jako loni (a několikrát v minulosti) se naděje na titul téměř vytratily.
Že by za tím bylo nějaké slavistické prokletí? „To si nemyslím,“ tvrdí bývalý obránce Slavie Jan Suchopárek, který byl u toho, když červenobílí v roce 1996 naposledy vyhráli titul. „V hlavách hráčů to není. Z těch fotbalistů, kteří zažili minulé nezdary Slavie, jich v současném kádru mnoho nepůsobí.“
Podle Pavla Kuky není pravidelné jarní selhání Slavie otázkou psychiky. „Úspěch ve fotbale se skládá z mnoha různých faktorů,“ míní bývalý útočník klubu.
Asi nejdůležitějším z nich je střílení branek. „Bez gólů se fotbal hrát nedá a Slavia je přestala dávat,“ říká Suchopárek. „Na podzim kluci předváděli slušný fotbal, ale teď jim chybí střelec typu Standy Vlčka. Toleski ani Střihavka ho nenahradili.“ Mohl by pomoci nový stadion V souvislosti se špatnými výsledky hovoří bývalí hráči hlavně o častých změnách v sestavě, do kterých se trenér Karel Jarolím během jara pouštěl.
„Kádr mají velice dobrý,“ myslí si dlouholetý útočník Slavie František Veselý. „Sestava se ale pořád všelijak měnila a to byl podle mne pádný důvod, proč letos Slavia znovu pravděpodobně titul nezíská.“
Suchopárek namítá, že ke změnám v sestavě musel Jarolím sáhnout hlavně kvůli zápasům Ligy mistrů a častým zraněním. Zároveň ale připouští, že když se Slavií před dvanácti lety vyhrál dosud poslední titul, mužstvo bylo ze dvou třetin stejné několik sezon.
„Tehdy bylo také v týmu víc individualit a zkušenějších hráčů. Byli jsme více sehraní,“ upozorňuje a souhlasí s ním i Veselý, legenda šedesátých a sedmdesátých let. „Mívali jsme stálou sestavu. Za sezonu se vyměnili jeden nebo dva hráči. Teď je ale jiná doba, v naší éře se do zahraničí nemohlo.“
Herní projev Slavie se po podzimu změnil. „Chtějí hrát dopředu strašně líbivě a s narážečkami. Jenže tak se dneska hrát nedá, pokud tomu chybí srdíčko a o výsledek se neporvete,“ dodává Veselý.
Přesto existuje jedna věc, která podle Kuky dává slávistům naději na lepší časy. A sice nový stadion. „Stadion byl ve Slavii opravdu dlouhodobým problémem, od příští sezony budou hráči určitě sbírat víc bodů na hřišti v Edenu. Nový stadion by mohl být klíčovým faktorem k budoucím úspěchům,“ věří Kuka.
